Sisu 2: Recenze
| 17:00 | 19.11.2025 |

Vždycky mám radost, když se nějaká malá země rozhodne hrát si na hollywoodském písečku. Víme, že ne vždycky to dopadá dobře, spíš to obvykle dopadne dost špatně (mrkáme na Jana Žižku), pokud se to však povede, jednoduše mě to těší. Francie, Korea, Japonsko nebo Velká Británie dovedou dát dohromady dost talentu a často i peněz na to, aby zkusily hrát hollywoodskou ligu, ale Finsko? Zrovna tam by to člověk nečekal. O to větší radost mi před pár lety udělal akčňák Sisu. Nekomplikovaná, brutální a zábavná a s očividnou láskou natočená podívaná o tom, že zabíjet nacisty je vždycky fajn. No a teď se budou zabíjet Sověti. A to je fajn skoro stejně. Nebo v tomhle případě o řád víc.
Pokračování Sisu se nepokouší přijít s něčím zásadním, co by obohatilo prostý koncept jedničky. Vrací se nemluvný likvidátor Aatami Korpi, který kombinuje mimický minimalismus Clinta Eastwooda s nekompromisní zarputilostí Terminátora, a vyráží na Sověty obsazené území, aby si odtud odvezl svůj starý dům, v němž prožil hezčí časy s dnes už mrtvou rodinou. Před lety, když mu ji rudoarmějci zavraždili, za to zaplatil Sovětský svaz stovkami mrtvých. Teď má ale bývalý důstojník Rudé armády Jegor Draganov šanci srovnat účty. A nezabitelného finského masakrátora zlikvidovat. Honička může začít.
No a ona to vlastně honička je. Zatímco minule se Aatami střetl s nácky uprostřed pustiny a víceméně pěšmo, teď se vydáváme na jízdu k finským hranicím v bytelném náklaďáku. Což dává tvůrcům šanci prostinký příběh zaplnit spoustou atraktivních akčních scén a zkusit si takové, na jaké minule nebyl čas, prostor a s největší pravděpodobností ani rozpočet. Režisér Jalmari Helander potvrzuje, že má akci v ruce a dovede ji nejen gradovat, ale často velmi sympaticky překvapovat zábavnými a obvykle velmi násilnými momenty a hlavně má nápady. A spoustu. Sisu: Odplata je rozdělený do kapitol, přičemž každá z nich je v podstatě jedna akční sekvence. Klasický střet s pěšáky, honička s motorkami, únik před stíhačkami… Helandar jakoby tu chtěl v každé části vykřikovat do světa „Čumte, co umím. Jste zvědaví, co udělám s tím Rambem, kterého mi v Hollywoodu přiklepli?“ Já můžu pár hodin po projekci říct, že jo. Hodně.
Helander dokáže každou akční scénu vytěžit na maximum. Ať už tím, že ovládá řemeslo, dovede i s relativně malými penězi nabídnout hodně legrace a v jednotlivých masakračních sekvencích se nebojí jít za hranu diváckého očekávání. A pro někoho možná i dobrého vkusu, protože explodujících těl, utrhaných hlav nebo šíleností z ranku podomácky opravených tanků skákajících salta je tu obrovské množství. Při honičce s motorkami si nejspíš vzpomenete na Šíleného Maxe, nejen díky intenzitě, ale i bizarnosti Korpiho protivníků, ve finále zase budete mít pocit, že koukáte na adaptaci herního Wolfensteina. Hranou na tu nejnižší obtížnost, protože proti Aatamimu nemá šanci nikdo.
Hlavní hrdina to svým zamračeným výrazem a mručením bez problémů utáhne, Stephen Lang si vystřihl nádherně brakového záporáka a popravdě si nevzpomínám, kdy jsem ve filmu naposledy slyšel takhle krásnou „záporáckou ruštinu“. Je to krásně skrz naskrz prohnilá amorální svině, které budete přát tu nejošklivější smrt. A on ji dostane, protože Sisu, ačkoliv jde v podstatě jen o sled akčních scén, permanentně graduje a bobtná do hollywoodské velikosti. Jen málokdy šlápne vedle co se triků týče (jak podotkl kolega Crom, ten digitální vlak není o moc hnusnější než ten v posledním Indym) a ve správný moment dovedou tvůrci vše odlehčit bizarním, ale obvykle hlavně extrémně krutým a brutálním vtipem.

Přehrajte si trailer Celé to je navíc tak akorát dlouhé, nikdo se tu nepokouší řešit věci, které by zdržovaly od zabíjení Sovětů, a v každé scéně dovede Sisu něčím překvapit. Režisér Jalmari Helander si tu pozvánku do Hollywoodu zaslouží, protože pokud se povede někomu natočit za malé peníze nadprůměrný akčňák, potěší to. Pokud se mu ovšem povede natočit za malé peníze podobný akčňák znovu a je ve všem o řád lepší než ten první, tak je jasné, že tu máme talent, jaký filmový svět potřebuje. A fandové akčních divočin zvlášť.
Verdikt
8/10Mr. Hlad
Pokračování finské akční divočiny zařadilo vyšší rychlostní stupeň. Režisér Jalmari Helander vymáčkl ze skromného rozpočtu maximum a nabídl nonstop akci plnou divokých nápadů, veselého násilí, přestřeleného černého humoru a jako bonus jednoho z nejzábavnějších zloduchů posledních let. Pokud se vám Sisu líbil, tady dostanete výrazně větší porci všeho, co vám posledně tak chutnalo. Pokud jste Sisu neviděli, tak na to běžte taky. Je to jízda!
Vaše hodnocení
Podobné filmy
10/10Šílený Max: Zběsilá cesta
6/10Sisu
- 7/10
Ztracená kulka
Hodnocení redakce
7/10crom
Hodnocení čtenářů
8/10Slide
7/10Tomino
9/10Spiker
4/10malylada
4/10pytlak15
9/10Galactus
8/10Demonic8
7/10Paulik603
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Přihlášení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry


). Nový záporák je sice stejný badass jako hlavní postava, ale bohužel také stejná plakátově černobílá figurka (potenciálně nosný motiv je zahrán do outu) a co je horší, mlátička Lang (geniální castingová volba
) trestuhodně nedostane tolik prostoru, kolik by si zasloužil .
Holt, mali ste to šťastie že ste sa povinne nemuseli učiť kto všetko bol v "sovietskom sojuze".
Přesně takovou recenzi jsem si chtěl přečíst. Kino to jistí!