Star Wars jsou srdcovka. George Lucas v roce 1977 redefinoval popkulturu, když stvořil její asi nejsilnější značku, a tři bijáky z přelomu 70. a 80. let ve zdraví přežívají dodnes. Loni se tahle sci-fi modla dočkala pokračování, v němž se po 30 letech vrátili do akce slavní hrdinové. A nyní se naopak my, diváci, vracíme do doby našich hrdinů, tedy chvíli před Epizodu IV.

Z Rogue One to technicky nedělá spin-off, ale jasný prequel, který si je své funkce dobře vědom. Nový příběh nemá začít další velkou sérii ani vystavět zbrusu nové mýty. Má zalátat "díry", jež před čtyřmi dekádami vyplňovala fantazie (a později rozšířený vesmír), přičemž velmi rychle zjistíte, že je celý film čistě pro fanoušky. Nenechte se zmást kupou nových hrdinů a lokací. Gareth Edwards se chirurgicky vrací do doby, kdy se Vzbouřenci ještě dávali dohromady, a pokud vás nenadchne dýchání Dartha Vadera nebo epesní vývrtka s X-Wingem, můžete s klidem zůstat doma.

Co přesně vás tedy v kině čeká? Ve zkratce bych to shrnul do: ne moc dobrý film. Rogue One je velkolepá podívaná, jíž nedělá problém oslnit efekty a zahrát na nostalgickou notu, tohle všechno je ale jen omáčka, která má podbarvovat příběh Jyn Erso a jejího otce Galena, stavitele Hvězdy smrti. Kdyby mi někdo příběh Rogue One podal na papíře, výskám nadšením a ženu ho za kameru. Lucasfilm však dobře vymyšlenou týmovku svěřil Garethu Edwardsovi, jehož Godzilla strašně trpěla tím, že neuměla prodat svoje postavy. A můžete třikrát hádat, jestli nové Star Wars potkal stejný problém.

Doteď nechápu, že si to v Lucasfilmu nepohlídali, ale Rogue One je především velký režijní fail. V každé scéně ihned pochopíte, co se vám postavy snaží sdělit (nebo alespoň naznačit), jenže to je vždycky natočené tak mdle, že byste Edwardse švihli pravítkem přes prsty. Nové Star Wars by člověka měly konstantně napínat na skřipec, protože se tu (na rozdíl od většiny blockbusterů) může kdokoliv odporoučet do věčných lovišť. Edwards ale raději skáče mezi planetami, sype do vás milión expozice a nikdy postavy nenechá, aby si prostě pokecaly nebo si mezi sebou vybudovaly nějaké vztahy.

Proti mocnému Impérium se tak žene banda hrdinů, kteří mají mizerné motivace a vlastně nechápete, proč se dvě scény zpátky nesebrali a nevyrazili úplně jinam. Všechno jako by se dělo jen proto, že to přikazuje dějová kostra, a v chvatném přesouvání nezbývá místo na osobní momenty, pořádně akční perličky nebo nedejbože na chvilkové odlehčení (K-2SO celý film "hláškuje", ale vtipné je to asi třikrát). Až do závěrečných minut tak nezvládnete přilnout k postavám a tudíž ani k celému filmu, v němž se narážky na původní trilogii zdají být mnohem důležitější než vyprávěný příběh.

Výsledkem je tudíž svižný, ale jinak dost prázdný popcorn, jenž se ohromně zvedne až v poslední třetině. V čem je háček? Samozřejmě v tom, že za to nemohou jeho hrdinové, nýbrž epická finální bitva, která v nařvanosti konkuruje snad i Návratu Jediho. Hlavní mise v ní pořád dostává za uši, protože postavy neustále vysvětlují, co kdo musí udělat, buď to ale nepoberete, nebo vám to bude úplně jedno. Veškerá radost tak pramení z návratu slavných stíhaček (a nejen toho!), byť v bezhlavé digiřežbě, v níž se hraje spíš na kvantitu než na opravdové napětí.

A tak je to vlastně s celým výletem s Rogue One. Všechno tu vypadá hezky a zdánlivě to do sebe zapadá, v každé scéně se však skrývá nevytěžený potenciál a plno nakousnutých věcí, které očividně letěly z okna, aby to celé nějak odsýpalo a mohlo se co nejdřív doběhnout k megadestrukci. Dějové oblouky postav jsou buď zcela zbytečné anebo lajdácky podané. Z pozemní akce si nezapamatujete skoro nic a hrdinové jsou v ní často jen za křoví. A všechna ta pomrknutí sice potěší, ale jen ve vás rozvíří vzpomínky na poetiku a čistokrevné dobrodružství, jímž původní trilogie nadchne ještě několik budoucích generací.

Ve finále si tak z kina odnesete jen ty vypiplané X-Wingy, fenomenálního Dartha Vadera (v Rogue One má asi nejlepší scénu vůbec!) a záměrně vyvolaný pocit, že byste si měli okamžitě pustit Epizody IV, V a VI. Neříkám, že mají fandové zůstat doma - na to je fanservice v poslední třetině až moc brilantní. Nikoho jiného bych ale z obýváku nevyhnal, což je u největšího bijáku letošních Vánoc docela průšvih.