O FILMU
Pokud bychom hledali momentálně největší českou hvězdu v oblasti dokumentárních filmů, byla by jí bezpochyby Helena Třeštíková. Její jméno znají i lidé, kteří obyčejně na dokumenty nekoukají a její Manželské etudy po dvaceti letech (potažmo film Marcela) zajistily, že tomu tak nejspíš v nejbližší budoucnosti i zůstane. Ve své novince s názvem René se zaměřuje na život muže, který strávil dost podstatnou část svého života ve vězení. Namísto obyčejného rozhovoru se ale Třeštíková rozhodla sledovat a natáčet Reného příběh průběžně. Dvacet let. Film začíná v jeho sedmnácti letech, kdy si svůj trest odpykával ještě v socialistickém vězení, a končí až po dvou desetiletích. Během nich se René několikrát dostal na svobodu, několikrát vrátil do kriminálu, vykradl pár bytů, zamiloval se, těžce onemocněl a napsal dvě knihy. Třeštíková umí lidské osudy zachytit tak, že je zajímavé je sledovat a René je bezpochyby zajímavá postava. Celý film ale krom příběhu jednoho člověka zachycuje i politické a sociální proměny ve střední Evropě. Téma je to každopádně zajímavé a režiséra už mnohokrát dokázala, že své práci rozumí dobře, takže i její novinka si s největší pravděpodobností své publikum najde.