Studio Pixar si za víc jak patnáct let dominance vydobylo ohromné, snad až nemístně pozitivní renomé. Jenže většinu z toho, co se roky budovalo a díky mnoha oscarovým velehitům upevňovalo, to stihla animační dílna ztratit během pouhých dvou filmů. Auta 2 jasně ukázala, že nemoc zvaná sequelitida může oslabit i Pixary, kteří si tolik považovali image inovativních, nápaditých a hravých kujónů. Rebelka pak ukazuje, že smýšlení studia se už příliš neodlišuje od konkurence.

Rebelka: FOTOGALERIE

Nový kousek totiž není navzdory svým názvům ani odvážný, a už vůbec ne rebelský. Je to tuctová pohádka ze skotských kopců, v níž jsou na vetchý mýtus o medvědí kletbě a na archetypální příběh o mamině a její vzpupné dceři, navěšeny nudné epizodky a průměrné fórky. Klišé bohužel dusí vyprávění, ale ještě více okoukané jsou způsoby, jakými je vyráběn humor a jakým se ždímají z diváků emoce.

Smýšlení studia se už příliš neodlišuje od konkurence.Návaly diblíkovské švandy, která s bavením dospělých nemá nic společného (nechybí vystrkování zadku, krkání nebo dovádění malých lostomilouškých brášků), a klasické dojímání nad pravými rodinnými hodnotami, to jsou jednoduše příznaky pixarovské zaměnitelnosti. Ano, látka k tomu sváděla, protože Pixar se poprvé vzdal vlastního, originálního fikčního světa a chopil se skotských legend a standardních pohádkových vzorců. Jenže tam, kde DreamWorks uspěli s návalem hrdinské akce (Jak vycvičit draka) a kde Disney oslnil uragánem ztřeštěného humoru (Na vlásku), tam Pixar nudí slabou story o rozhádaných ženských duších.

Co by možná inspirovalo v rámci realistického sociálního dráma o pubertální dcerce, a to samozřejmě při mnohem propracovanější psychologii, je v Rebelce jen hodně vetchým základem pro animovanou rutinu.

Přehrajte si trailer Od devadesátkového disneyovského standardu, proti němuž Pixaři vědomě brojili, už studio není daleko. Odlišuje se už jen absencí zpívajících postaviček, menším množstvím uječených dabujících hlasů a ambicióznějším způsobem vyprávění (táhlejší tempo a více lyriky), podepřeným o absolutní technickou stránku (proč ale vlastně renderovat fotorealisticky dokonalé imitace zamlžené skotské krajiny?).

Pixar se sice pořád honí za statnými emocemi, ale tentokrát je mačká z diváků hlavně hudbou, většinou oplodňováky od popových princezniček, a ty nás, drsňáky z ranku Chucka Norrise, jednoduše nedojmou.

Takže bez fanfár. S výhledem na druhé Příšerky s.r.o. a dvojku Nema bych už pixarovské kometě navrhoval stlouci rakev a zázraky začal hledat rychle jinde. Jenže kde... když nás čeká jen Madagaskar 4, pátá Doba ledová, Já, padouch 2, spin-off o mimoňích, další Zataženo, občas trakaře a kompletní sága Jak vycvičit draka? Budoucnost je nejistá. Víme pouze, že král padl a následník se hledá.