Od novinky Bena Afflecka a Matta Damona se čekalo hodně a na jednu stranu právem. Když se ti dva sešli u nějakého projektu, byli z toho Oscaři jako u Dobrého Willa Huntinga, případně pecky typu Poslední souboj nebo Air. Společně jim to zkrátka jde. Na druhou stranu si myslím, že právě tahle vysoká očekávání u některých diváků mohla srazit výsledný dojem z Rány a že to vůči ní není úplně fér. Affleck s Damonem jsou celoživotní kámoši, svou novinku produkovali a nejspíš si jednoduše řekli, že místo pokusu o další žánrovou klasiku si chtějí zahrát v poctivém thrilleru a užít si, že kolem sebe můžou máchat puškami a tvářit se drsně. A proč by nemohli? 

Když se totiž člověk podívá na věc trošku realisticky a smíří se s tím, že ti dva netočili nový Nelítostný souboj (kolik žánrovek srovnatelných s touhle klasikou si za posledních třicet let vybavíte?), ale „jen thriller“, ve kterém by si mohli společně zahrát, nakonec to není zdaleka tak zlé. Vlastně je to docela dobré. 

Rána: FOTOGALERIE

Parta poldů z Miami, jejichž úkolem je hledat peníze z nelegálních kšeftů, narazí při své poslední fušce na takovou hromadu dolarů, že všem okamžitě dojde, že jsou v průšvihu. Nenašli tisíce, ale dvacet milionů. A to jsou prachy, kvůli kterým jsou lidé ochotni zabíjet. Jenže kdo to bude? Původní majitelé, ať už je to kdokoliv, zkorumpovaní poldové, o nichž se velmi potichu mluví v kancelářích, a nebo přímo někdo z týmu? Příležitost dělá zloděje. A tihle zloději mají nejen příležitost, ale možná i policejní výcvik a nabité zbraně. 

V podstatě jednoduchá premisa tak dává Damonovi, Affleckovi a jejich hereckým parťákům příležitost zavřít se do domu v opuštěné čtvrti a začít šponovat napětí, což jim jde pod vedením Joe Carnahana docela dobře. Jistě, po závěrečných titulcích se může každý zamyslet a najít v příběhu pár logických lapsů, naštěstí při sledování na jejich řešení moc času není. Ačkoliv se v Ráně hlavně mluví, dohaduje a kují se pikle, Carnahan dovede strhnout i při dialozích. Což je dobře, protože akce tu ve výsledku mnoho není a když už na ni dojde, tak sice nevypadá špatně, ale působí jaksi nadbytečně. 

Jak už však bylo řečeno, šest lidí zavřených v baráku, spousta lhaní a manipulace a občas telefonát, ve kterém někdo nepříjemným hlasem hrdiny varuje, že by se měli sebrat a vypadnout, úplně stačí. Atmosféra noční ulice a domů, které možná nejsou až tak úplně prázdné, a čím dál tím vyhrocenější atmosféra mezi parťáky dělají z Rány podívanou, která nenudí. Ben Affleck, možná vědom si svých hereckých limitů, tu dostal přímočarou roli drsňáka a sedí mu skvěle a působí jako perfektně funkční protipól vůči zádumčivému Damonovi, kterému to v hlavě sakra rychle šrotuje a dovede být nečitelný i pro svoje kolegy. Rychle se navíc ukáže, že téměř každý tu hraje svou vlastní hru, takže Ránu nakonec táhnou dopředu spíš vyhrocené dialogy než střílení. A ono to na ty necelé dvě hodiny stačí. 

Ty necelé dvě hodiny jsou navíc další příjemný bonus, protože u Netflixu jsme si už bohužel museli zvyknout, že jejich filmy a seriály jsou často výrazně delší, než by bylo třeba, aby mýtický průměrný divák mohl mít pocit, že toho dostal hodně. Že z toho bývá velká část vata, už nikdo moc neřeší. V Ráně tohle nehrozí, dramaturgicky drží pohromadě výtečně, není tu nic navíc a celkově to je jaksi … prostě víc film, který dělali lidi, kteří chtěli dělat film. Ne content. 

Netvrdím, že to je dost na vyloženě dobrý film, ale celkem klidně budu spát s pocitem, že to stačí na solidní žánrovou zábavu. V Ráně reálně není žádný zásadní problém. Mohla by mít lepší finále, méně logických nesmyslů a určitě by jí neublížil ani nějaký výrazněji zajímavější vizuál. Na druhou stranu to, co od víceméně dialogového thrilleru chci, bez problémů dodala, od začátku do konce mě bavila, je zručně natočená, dobře zahraná, umí překvapit a především nenudí. Ne, další Nelítostný souboj to skutečně není, ani to není tak vychytralé jako dejme tomu Obvyklí podezřelí. Při srovnání s většinou velkých netflixovek, které by chtěly konkurovat tradiční hollywoodské tvorbě, však spadá rozhodně mezi ty povedenější kousky, protože její tvůrci si dovedli všechno správně pohlídat, nedělali kompromisy kvůli Netflixu a jednoduše si natočili to, co chtěli. 

Přehrajte si trailer Že nepůjde o žánrovou klasiku, nejspíš od začátku tvůrci moc dobře věděli. Teď záleží na divácích, jestli jim stačí solidní řemeslo bez výraznějších výkyvů a přešlapů, nebo ne. Za sebe říkám, že bych samozřejmě chtěl víc. Ale dovedu se celkem bez problémů smířit s tím, že jsme dostali „jen“ to řemeslo. Těch netflixovských ambiciózních projektů, které skončily velkým zklamáním, nebo vyloženě průšvihem, je totiž pořád mnohem víc než těch povedených. Byť v tomhle případě možná ne tak moc, jak jsme doufali.