Začínat články o Pixaru s tím, že jde dlouhá léta o jedno z nejzajímavějších studií zaměřených na animáky, to už začíná být trochu ohrané. Stejně jako upozorňování na fakt, že u jejich filmů si obvykle to svoje najdou jak děti, tak jejich rodiče. A vlastně už se úplně nehodí řešit ani to, že sice Pixar čas od času natočí skutečně výjimečné dílo jako V hlavě nebo Úžasňákovi, ale většina jejich snímků nemá úplně ambice být revoluční a stačí, že jsou dobré a není úplně fér jim vytýkat, že to tentokrát bylo zase fajn a zábavné, jenže to či ono bylo lepší. Ne vždycky je potřeba experimentovat. Všechny tyhle věci víme. U Rakeťáka je však potřeba si to všechno připomenout, protože na rozdíl od předchozích pixarovek je tohle dobrodružství sice pořád klasická pixarovská kvalita, ale tentokrát uchopená trošku jinak. A není blbý nápad se na to před příchodem do kina připravit. 

O Rakeťákovi by se dalo mluvit jako o spin-offu Toy Story: Příběhu hraček a svým způsobem se na něj tak dá i nahlížet. Jenže u Pixaru si neřekli, že prostě vezmou oblíbeného astronauta a natočí film s ním v hlavní roli. Rakeťák sám o sobě existuje ve vesmíru Toy Story. Jde o hollywoodský hit, který v polovině devadesátých let viděl malý Andy, zamiloval si ho a strašně moc si přál hračku inspirovanou jeho hlavním hrdinou. Rakeťák je v pixarovském universu hit z poloviny devadesátých let a velké vesmírné dobrodružství pro malé kluky. A v roce 2022 funguje jako velké vesmírné dobrodružství pro velké kluky. 

Rakeťák: FOTOGALERIE

Rakeťák tu je logicky o dost jiný než ten, co blbnul s kovbojem Woodym. Jde o odvážného a elitního astronauta, jenž cestuje s lodí plnou lidí vesmírem a zjišťuje, které planety by mohly být vhodné pro osídlení. Teď jednu takovou našel, ale ještě dřív, než se mohl pochválit za dobře odvedenou práci, zjistil, že tu žijí obří potvory a že by nebylo od věci zkusit to jinde. Jenže při pokusu uletět se loď rozbila a Rakeťák, jeho parťáci i stovky kolonistů tu zůstali uvězněni. Buzz je odhodlaný udělat vše pro to, aby všechny dostal domů. I kdyby se měl postavit samotnému času. Nebo něčemu mnohem horšímu. 

Víc prozrazovat nebudu, faktem ovšem zůstává, že Rakeťák – ačkoliv jde v jádru o klasickou pixarovskou rodinnou podívanou – je mnohem vážnější animák, než na jaké jsme od tohohle studia zvyklí. A že se nebojí být trochu vědečtější a pro menší diváky malinko složitější. Pokud vám plakáty nebo trailery v něčem evokovaly Nolanův Interstellar, tak ano, je to tak. Pořád jsme pochopitelně u filmu, který cílí především na dětské publikum, takže zas až tak složité to není a dilatace času se tu vysvětluje takovým způsobem, že to pochopí i prckové. Na druhou stranu potěší, že Pixar se tentokrát nebál složitějších témat a celkově dospělejšího přístupu. 

Reálně tu je nečekaně málo humoru a překvapivě hodně akce. A naštěstí efektní, velkolepé a nápadité. Díky tomu, že ve světě Toy Story vznikl Rakeťák v devadesátých letech, připomíná svou atmosférou, tempem a hrdiny a jejich charaktery Hvězdné války a další velká sci-fi dobrodružství. Zároveň tu ze stejných důvodů máme sympatické futuristicko-devadesátkové prostředí, kdy všechny počítače, vesmírné lodě i žánrové propriety vypadají jaksi retro, avšak v tom nejlepším slova smyslu. 

Rakeťák se nemá zapotřebí zbytečně sázet na nostalgickou kartu, ale tam, kde by to mělo fungovat, tam to dělá a dělá to dobře. Kdyby šlo o hraný film, asi bych sem teď napsal něco o tom, že to celé vypadá jako třicet let staré vesmírné dobrodružství, které někdo nechal tři dekády ležet někde ve skříni v Hollywoodu a teď ho náhodou našel a vypustil do světa. A že je sakra dobrý. 

Angus MacLane tu skládá poctu snímkům, u nichž jako kluk očividně vyrostl a má je rád dodnes. A moc dobře ví, co v nich fungovalo a proč některé z nich dnes platí za absolutní klasiku. Takže na jednu stranu by se dalo napsat, že pokud jste na tom s láskou k žánru a filmovým dobrodružstvím stejně, není důvod váhat s návštěvou kina, protože dostanete to, co od podobné podívané očekáváte. Zábavnou akci, nenucený humor, spoustu audiovizuálních nápadů, pár dojemných momentů a atmosféru, která vás přenese do doby, kdy jste seděli u videa a snažili se zpracovat fakt, že Darth Vader je otec Luka Skywalkera. 

Přehrajte si trailer Zároveň se ovšem sluší říct, že Rakeťák je i přes svoje kvality film hlavně pro ty lidi, o nichž píšu v prvním odstavci. Pro ty ostatní to může být zajímavý odklon od klasických pixarovek, ale ve své snaze být především starosvětskou sci-fi podívanou bez pixarovských přesahů k něčemu vážnějšímu trošku možná nezajímavý. Já naštěstí pro mě patřím do té první skupiny, takže tu osmičku tam klidně vpálím. A znovu se na to podívám s větší chutí než třeba na novou trilogii Star Wars.