Pokud jste to dosud nezaznamenali, i Britové mají svoje Prcičky, na které mohou být náležitě hrdí. Na druhou stranu je tohle srovnání trochu nefér – tam, kde koule amerických bratrů končí, tam ty britské koule teprve začínají. A o koulích můžeme v případě Přizdisr*áčů mluvit doslova.

Seriálová verze filmového řádění přinesla svěží vánek do neokoukaného britského středoškolského prostředí. Představila partu nerdů, kteří pravděpodobně nikdy „nezasunou“, ale stále se o to vehementně pokoušejí. Postupně ukázala na kameru jejich přirození, nechala je zvracet na ostatní lidi a vláčela je z jednoho bizarního průseru do dalšího. A po třech odkroucených sériích je klukům konečně třeba dopřát kýženého ovoce a (možná) jim konečně předhodit vytoužené sexuální radovánky v rámci letního prádninového opojení. Děj filmu nás tudíž zavádí do Řecka, které je trochu překvapivě hojně volenou destinací i pro jiné party Britů, ale čert to vem. Kluci se snaží prožít následující dva týdny ve velkém stylu a i když to překračuje jejich rozpočet i sociální schopnosti, neúnavná honba za obsahem dámských kalhotek nikdy nekončí. Cestu pochopitelně opět lemují i trademarkové penisy, neodmyslitelně slizký ředitel Gilbert a spousta dalších pubertálních výrostků ze známého středoškolského okolí, kteří se různým řízením osudu (čti „čirou náhodou“) sešli na tom samém místě.

Recept zůstává věrný jak seriálu, tak spřízněným žánrovým bratrům a jeho odhalení asi nebude velkým překvapením – vulgární pubertální legrace, alkoholové dýchanky a rozverné šlamastyky, které na filmové hrdiny vždycky na dovolených čekají (přestože nikdy nezpestří ty vaše). A rozhodně je na co koukat a čemu se smát! Bizarních situací je nepřeberně, chemie mezi postavami stále funguje na jedničku konečně se dočkáme i finálního rozuzlení seriálového vztahu na poloose Simon - Carli. Scénář se snaží vyjít vstříc i těm, co televizní předlohu neznají, ale fanoušek si toho všeho užije asi tak o 50% více (tímto veřejně apeluji na doplnění mezer!). Pro všechny tu zůstává parta, které nechybí potřebná kamarádská chemie a jejíž jedinou prohrou je klesající průměrný inteligenční kvocient. V honbě za co nejbizarnějšími situacemi jsou charaktery často tlačeny scénářem do koutů nezměrné demence, která není hodna ani těch nejhloupějších teenagerů, natož čtyř kluků, z nichž se polovina chystá vstoupit na akademickou půdu vysoké školy. Dva zásadnější „zvraty“ tak šumí zcela do prázdna a nejeden náročnější divák si u nich určitě nechápavě ukroutí krk.

I tak tu ale převládá pocit kvalitně stráveného času a film, na který můžete bez váhání zajít s partou a těšit se z vědomí, že kdyby tohle viděli vaši rodiče, padnou na znak a začnou se dávit. Znalost předchozího dění je jednoznačně plusem, ale občas Přizdis*áči mluví tak obecnou řečí, že se v nich najde každý průměrný (i odrostlejší) puberťák, který někdy ve svém životě vyrazil na bájné putování za ztracením statutu panice.

A ten striktně nekorektní humor a hromada tělesných tekutin... to už k téhle hře v dnešní době tak nějak patří.