O FILMU
Nemá smysl opakovat, jaký je náš vztah k současnému českému filmu (pro připomenutí – negativní). Zcela ho zavrhnout si ale nedovolíme ani my a i když je situace v malém českém rybníku, kde se v podstatě všichni znají a natáčí spolu stále stejné hřejivé příběhy, docela zoufalá, i tak se občas stane, že se z čista jasna objeví film, který by chtěl být jiný. Ševčíkův Restart dokázal, že se u nás dají točit filmy, které nejsou laskavými komediemi o tom, jak se za špatných časů máme vlastně dobře, protože se máme rádi. A vypadá to, že Restart nezůstane v žánrově odtržené větvi sám. Pravidla lži debutujícího Roberta Sedláčka by totiž mohla být zase něčím trošku jiným. Příběh z psychiatrické léčebny, ve které se skupina lidí rozhodne strávit rok a vypořádat se se svojí minulostí a utajovanými hříchy, se totiž podle tvůrců bude řadit do žánru thriller. A těch tady moc nevzniká. Sedláček do svého prvního filmu získal více než slušné obsazení a pokud nezahapruje scénář nebo nejistá ruka celovečerního debutanta, mohlo by jít o velice příjemné osvěžení čím dál tím víc zapáchající a do sebe zahleděné české knematografie. Konec konců, v kinech se o kvalitách Pravidel lži budeme moci přesvědčit už velice brzy.