O FILMU
Stále dokola tady opakujeme, že bychom s českým filmem chtěli žít v míru a psát o něm jen v dobrém. Jenže když má film podtitul třeba „film o stavu světa na přelomu tisíciletí“ jako Prachy dělaj člověka, případně se honosí přídomkem „čeští Dannyho parťáci“ a vy víte, že scénář napsal vždycky lehce moralizující Radek John a rozpočet je 35 miliónů korun, je někde něco v nepořádku. Ostatně tak je to skoro vždycky, když se český film pokouší kopírovat zahraniční vzory (série o poldech, Jak ukrást Dagmaru aj.) a uplést bič z toho, co tu prozřetelně nebudeme jmenovat. Tři kámoši (Tomáš Hanák, Michal Suchánek, Ondřej Vetchý), kteří se před lety pokusili utéct ze socialistického Československa, se po letech sejdou, aby trochu bilancovali a promysleli, co dál. Jeden z nich se za pokus o emigraci dostal do vězení, zbylí dva si nedokážou odpustit své selhání. Co s tím? Třeba si vybrat ztracené roky i s úroky. Jak? Krádeží. Film Prachy dělaj člověka je rekonstrukcí dvou největších českých loupeží uplynulých let, kdy se partičce tří lupičů podařilo ukrást 28 miliónů korun a následně z obrněného vozu převážejícího peníze z Citybank do České národní banky 150 miliónů korun. Aniž by byli chyceni, zmizeli beze stopy. Život s takovým balíkem však také může znamenat víc strastí než slastí. Jak je mají pustit do oběhu, aniž by na sebe upozornili? Je tu jediná možnost: napojit se na mezinárodní zločin. Uvidíme, co nám režisér Stůj, nebo se netrefím, Hop nebo trop či seriálu Místo v životě připravil...
Jako bud se narika, ze jsou ceske filmy porad stejne, ukecane, a tak, a ted se zas narika, kdyz se kopiruje zahranicni styl, nebo tak...
Jedine co mi vadi, je plakat... Obsazeni a veci kolem mi hlavu nedelaji...