I s malými penězi se dá zahrát velké divadlo. Důkazem toho budiž žánr bytových konverzaček, k němuž stačí jeden malý prostor, pár schopných herců, dobrý nápad, na němž zápletku postavit, a v neposlední řadě povedený scénář, který bude film pohánět kupředu. Jedním takovým snímkem je i španělský hit Sentimental, jenž stojí přesně na těchto proprietách. A je již tradicí, že takové filmy se v případě úspěchu posléze dočkají několika různých předělávek v různých jazykových mutacích. Češi nesmí být pozadu, proto jsme hned čtyři roky po uvedení španělského titulu dostali českou verzi V dobrém i zlém s výkvětem českých poprcávacích komedií. Američané vyrukovali s předělávkou až nyní, a tak se na světlo světa dostal snímek Pozvání.

Ten uklohnila Olivia Wilde, která postupně od herecké kariéry přechází k té režijní. Má za sebou povedenou coming of age komedii Šprtky to chtěj taky a prapodivné drama To nic, drahá s Harrym Stylesem, o němž bylo slyšet zejména kvůli kontroverzím okolo natáčení, spíše než kvůli kvalitám samotného snímku. Už teď ale lze říci, že Pozvání se pravděpodobně zařadí na prozatimní vrchol její tvorby. Do útlého snímku se jí podařilo nalákat zvučná jména, neb se po její bok zařadili Penélope Cruz a Edward Norton, kteří hrají rozvrkočený pár pravidelně nahlas dovádějící ve své ložnici. Čtveřici pak doplňuje Seth Rogen, jenž s Wilde pod nánosem rutiny a konfliktů tvoří jakýsi protipól živelnému páru zezhora. Jak asi může dopadnout jejich první setkání nad společnou večeří?

Předně je třeba říci, že Wilde je nesmírně schopná režisérka. Už na prvních dvou filmech ukázala, že řemeslo má nakoukané a rutina u ní nehrozí. Konverzačka celou dobu zasazená do jednoho bytu pak přímo vybízí k tomu, aby své umění mohla ukázat v plné nahotě. Utáhnout takřka dvouhodinovou stopáž v jedné místnosti tak, aby nedošlo k nudě či všednosti, je jistě velmi náročné. Wilde se však s touto nesnadnou výzvou popasovala velmi dobře. Napříč filmem sype z rukávu originální nápady, kterými dokresluje děj a ozvláštňuje celý příběh. Umí si dobře hrát s perspektivami postav, rozčleňování obrazu trefně využívá k oddělování či spojování postav a její využívání bytového prostoru je neustále zábavné i překvapující. Totéž lze říci o hudbě, která si vystačí s jednoduchými tóninami i klasickými melodiemi.

Středobodem filmu jsou však herci. O vytříbenosti jejich schopností snad netřeba nikoho přesvědčovat, i ten Seth Rogen už několikrát prokázal, že od vyhuleného medvídka ukročil k dramatičtějším výkonům a je schopen divákům předat i náročnější pocity než smích a pobavení. Edward Norton si tu vystřihl výstředního chlapíka, který se podivností a roztomilostí krásně doplňuje s uhrančivou a vášnivou Penélope Cruz. A mezi nimi se jako mezi mlýnskými kameny ocitá lehce neurotická a tápající Olivia Wilde, která se ze všech sil snaží o hezký večer, který by narušil její rutinu. Každý z nich je ve své roli přesný, vtipný i emotivní. 

Skvělým výkonům napomáhá i nápaditý scénář, jenž se trefně doplňuje se zmíněnou režií. V jádru sice zápletka není nikterak objevná a spokojí se s poměrně všedním vyústěním. Cesta, jež k tomu diváky i postavy dovede, je však neustále zábavná a v mnohém překvapující. Film na sebe totiž vrství rozličné motivace i pozadí charakterů, vše je navíc odkrýváno postupně tak, aby napětí nebylo uvolněno hned v počátcích. Interakce jsou často naplněny velmi dobře vystihnutou vztahovou dynamikou, takže se divák může v jednotlivých rozverných monolozích či dialozích vcelku snadno poznat. 

I práce s dynamikou je příkladná. Nudí vás narůstající konflikty mezi prvním párem? Děj ve vhodnou chvíli vrhne do děje pár druhý! Vzájemné škádlení a oťukávání začíná být banální? Charaktery rázem posunou děj zcela na novou úroveň a odhalí novou motivaci! Jako na orloji se střídají postavy naštvané, smutné, dojímající se i nadržené, čímž se z Pozvání stává neutuchající přehlídka rozličně emotivních výstupů. Oceňme i to, že snímek se nebojí erotiky a vzrušení, s čímž mnohá díla neumí příliš pracovat. Komediální nádech je však dominantním prvkem snímku, konverzačka srší funkčním humorem a smát se s postavami je většinu času snadné.

Plakat s nimi na druhou stranu tolik ne. Závěrem se snímek chtě nechtě musí překlenout k dramatické rovině, která však funguje o poznání méně, navíc je od prvních tónů poměrně předvídatelná. Kaz je to však jen drobný, Pozvání většinu času šlape na jedničku a jedná se tak o náramný letní hit, jenž si zaslouží vaši pozornost.