Děti jsou radost. To ví přece každý. Dokud ovšem nezačnou přenášet zombie virus, který každého dospělého promění v nenažraného kanibala. Potom to není radost, ale starost. A to především pro americkou vládu, která musí všechny děti pochytat a zavřít do pracovních táborů. Pokud ovšem ti malí nakažliví smradi neuprchnou za hranice. Vítejte v postapokalyptické současnosti a pokračujte do karanténní zóny, kde vám změří teplotu a odeberou vzorky. Anebo vystřelí mozek z hlavy, jestliže budete mít tu smůlu a neprokážete dostatečně svou bezinfekčnosti. Potvrzení od lékaře o bezinfekčnosti snad nikdy nemělo větší váhu.

Zápletka pro horor jak dělaná, co říkáte? A taky že je. Sice platí to, co říkal už Jesse Eisenberg ve dvojce Zombielandu, totiž že těch zombie atrakcí je poslední dobou až moc, ale filmový debut režisérky Destry Allyn Spielberg (ano, to je dcera Stevena Spielberga) není o zombie apokalypse. Je to velmi komorní horor o partě děti, co se na útěku před americkými pohraničníky schovají do nesprávného domu, kde na ně číhá moc ošklivá dáma s hlubokým sklepem. Podaří se partičce teenagerů vyzrát nad psychopatickou Karen a utéct do Mexika, nebo se z nich stane hnojivo do záhonů? 

Navzdory slibně rozehrané zápletce je největší problém filmu ten, že není moc dobře vymyšlený. Už jenom samotná zápletka s útěkem do Mexika nedává příliš smysl, protože proč by měly úřady v Mexiku zacházet s dětmi jinak než ve Státech, když jsou nakaženy nebezpečným zombie virem? Jistě, mohla z toho být hezká alegorie na aktuální politická témata nebo sociální satira o tom, jak lidi z USA prchají před fašistickou vládou do Mexika, ale tak daleko Destry Allyn Spielberg nešla. Místo toho se spokojila se zápletkou o uvězněných teenagerech á la Černý telefon nebo Misery nechce zemřít. Což samo o sobě není na škodu – úvodní dějství slibuje hutný psycho teror řádně vyšinuté mamky, která kvůli malým zlobivým přenašečům přišla v životě o všechno.  Včetně zdravého rozumu. Jenže to by musela režisérka nechat scénář napsat někoho, kdo se vyvaruje těch největších scénáristických chyb. Což se naneštěstí nestalo. 

Nevím, kdo je Paul Bertino podepsaný pod scénářem, protože krom Krmení dětí nemá ve své filmografii zhola nic, ale jedno vím určitě – není to dobrý scenárista. To, co udělal ze slibné zápletky postavené na ještě slibnější premise postapokalyptických fašistických Států, to se jen tak nevidí. Už jenom to, že namísto dětí jsou hrdiny snímku téměř dospělí teenageři, je velká škoda, protože násilí páchané na bezbranných dětech je úplně jiná káva než teenagerovská vybíjená. Bertino se Spielberg mohli v tomto směru rozehrát luxusní psycho o teroru, jehož terčem jsou ty nejzranitelnější oběti, čemuž mohl odpovídat i způsob, jakým se děti snaží dostat do bezpečí. Jenže místo děcek tady máme ozbrojené a všehoschopné teenagery zocelené léty nekompromisního survivalu v postapokalyptické divočině, což je posouvá do úplně jiné pozice. A tady už celý příběh přestává dávat smysl. 

Michelle Dockery (Panství Downtown, Gentlemani) hraje svou šílenou mamku s velkou chutí, ale moc jí to nejde. Postrádá v sobě nezbytnou démoničnost, chladné zlo psychopata, připraveného vykuchat každého, kdo při nedělním obědě rozlije sklenici limonády. Chytře napsaný scénář by si s tím dokázal poradit, ale Krmení dětí má scénář na úrovni žáků prvního stupně. Čert vem to, že se parta zkušených a ozbrojených skorodospělých nechá nachytat jako malí školáci. Čert vem i to, že jejich střečkovité chování popírá dosavadní vývoj postav. Největší problém je, jak se chovají potom. Bertino při psaní scénáře zřejmě vůbec nepřemýšlel, protože nechává životem ostřílené survivalisty, aby je šikanovala jedna bába s brokovnicí, kterou má navíc většinou pověšenou na rameni. Bertinova neschopnost napsat funkční scénář jde dokonce tak daleko, že hned třikrát umožní uvězněné mládeži nad zlou paní zvítězit, ale místo toho, aby ji hned odzbrojili a svázali (když ne rovnou zabili), tak ji nechají ležet na místě a pak se tváří hrozně vyděšeně, když je psychopatická mamka znovu dožene. Tohle už není autorská lenost, tohle je autorská blbost a já doufám, že se Bertino přihlásí na nějaký užitečný rekvalifikační kurz. Protože jen velmi nerad bych v životě strávil dalších 94 minut u filmu, kde nelogické chování postav tak strašně bije do očí. 

Přehrajte si trailer Spielberg se sice snaží, aby to celé bylo napínavé a mělo to alespoň nějakou atmosféru, bohužel s tak fatálními chybami ve scénáři se velké divadlo zahrát nedá. Zoe Colletti (Noční můry z temnot) jako hlavní hrdinka hraje to, co byste od ní čekali, ale i ona se nedokáže vzepřít scénáři, když v jedné scéně postupuje s dospěláckou chladnokrevností a v jiné se chová jako malá vyděšená holka. A znovu opakuji – stačilo snížit průměrný věk dětí o několik let a hned to mohlo být o něčem jiném. Mohlo. Bohužel není a mě nezbývá nic jiného než vás před návštěvou kina varovat.