Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Poseidon | 2006
csfd  imdb  kinobox
US premiéra: 12.05.2006
CZ premiéra: 13.07.2006
režie: Wolfgang Petersen
hrají: Josh Lucas, Richard Dreyfuss, Kurt Russell, Emmy Rossum, Mike Vogel

Poseidon: Recenze


ikona
Shushika
 

Zpoza oceánu zní od uplynulého víkendu tristní zpráva, která možná bude mít značně nepříjemné následky na filmový průmysl - Poseidon jde ke dnu. Na vině tomu však není zákeřná vlna (rogue wave, jak zní odborný terminus technicus), ale diváci, kteří příběh přeživších v superluxusní lodi naprosto ignorovali a studio Warner Bros. bude rádo, když prostřednictvím mezinárodních tržeb, DVD a merchandizingu nastřádá alespoň třetinu nákladů. Když si k tomu přičteme propady Firewallu, Nového světa, Syriany a dalších, musí nám být jasné, že Darrenu Aronofskému a Zacku Snyderovi, kteří dokončují své snímky Fontána, respektive 300, teď musí být pěkné úzko. Nechme však otázky růst nákladů a zhoršujících se bilancí jednotlivých snímků letošní sezóny na samostatné články a pojďme přímo k Poseidonu.

Původem evropský tvůrce Wolfgang Petersen je režisér, od něhož neočekáváme žádné módní výstřelky a vytváření trendů. Pro takové se v novinářsko-diváckém úzu vžily lehce hanlivé termíny jako rutinér nebo řemeslník, naznačující, že od těchto tvůrců se do budoucna neočekává žádná autorská, originální a ucelující vize (pro porovnání viz Fincher a Shyamalan). Buďme však rádi i za rutinéry. Nebýt jich, přišlo by do kin ročně podstatně méně snímků, než je tomu dnes, kdy distribuční plány praskají ve švech. Ne že by Petersenovy filmy přímo nebavily (např. S nasazením života a Ponorka mají stále grády), ale nahlíženo z širší perspektivy, jdou tak nějak krotké, uhlazené, možná až těžkopádné, bez něčeho, co by vám v hlavě udělalo pořádnou paseku a vy byli ještě tři dny po projekci jako v transu. Petersen také jakoby cíleně nevyužíval veškeré současné možnosti audiovizuálního média a snaží se diváka nijak nedezorientovat tím, zda je viděné subjektivním nebo objektivním děním a také nepoužívá arzenál technik z reklam a videoklipů. Pro porovnání je tu jeho věkový souputník Tony Scott, který dělá dvojznačnou a značně dynamickou záležitost i z plechovky olejovek.

Čert ví, koho napadlo, aby se přetočila stále obstojná klasika katastrofických filmů z roku 1973, Dobrodružství Poseidonu od Ronalda Neamea a Irwina Allena. Možná za tím stojí trend převyprávět prostřednictvím nových postupů a výrazových prostředků polozapomenuté žánrové klasiky, s tím, že do sálu mimo teenagery zabrousí i ten, kdo na těchto filmech vyrůstal. Budiž. V tom případě Petersen už na startovní čáře naprosto nevhodným kandidátem, protože k látce přistupuje příliš klasicky a pak není důvod cokoliv přetáčet. Stále se také pozapomíná na to, že nový vizuální kabátek je nanic, když aktualizace nejde ruku v ruce s důkladnou prací na scénáři. Dějiny filmu se totiž bohužel nezastavily a jestli současný divák něco očekává, je to přece jen poněkud sofistikovanější podání. A pokud už tvůrci přece jen zvolí oldschoolové balení, je na místě občas přiznat hru a staré postupy trochu ironizovat. Tým, který má na svědomí Poseidon, vzal přes podobnost názvů pouze výchozí filmovou situaci gigantické lodě ohrožené vodou a na ní vystavěl nový příběh, zalidněný bývalými hvězdami (Kurt Russell, Richard Dreyfuss) a nebo hvězdičkami na vzestupu (Josh Lucas, Emmy Rossum). Jak to dopadlo?

Pokud mělo jít o absolutní poctu, pak Poseidon uspěl. Jestliže kromě obrazů destrukce očekáváte i něco navíc, zřejmě vás napadne, že do českých kin míří cosi velkého, ale vzhledem enormním rozměrům i velmi zranitelného. Poseidon totiž při bližším ohledání vypadá jako mnohatunový dinosaurus s mozečkem velikosti citrónu. Petersen na to jde bez kudrlinek - film začne technicky brilantním dvouminutovým záběrem, představujícím současné možnosti 3D animace (jediným živáčkem byl Josh Lucas snímaný v běhu před modrým plátnem, pamatujte na to). Pak každé z hlavních postav věnoval kraťoučké intro, aby se v desáté minutě přiřítila vlna a po krátkém běsnění začala cesta několika zoufalců útrobami převrácené lodi směrem ke kýlu. A na ní jich v různých vodních a ohnivých pastech pomalu ubývá. Tím máme divácky nejvděčnější část (jíž už finále či kterákoliv jiná část nepřekoná ani náhodou) za sebou a začíná hra na deset malých černoušků.

Petersen naštěstí občas zamíchá kartami tak, že nedokážeme přesně odhadnout, kdo kteroukonkrétní past přežije. Ale vzhledem k tomu, že jsme se s postavami v úvodu seznámili jen velmi zběžně, je to vlastně celkem jedno. Dopředu je totiž jasné, že tvůrci nejsou zase až tak cyničtí, aby odpravili úplně všechny. I když někteří – jako například ten klučina, co prudil už ve Firewallu – by si to zasloužil. Pokud jste však nějaký už katastrofický film viděli, bude vám od samého začátku jasné, že tvůrci opět nevynalézavě použili pravidla „přežije ten, kdo přežít musí.“ Což lze vcelku jednoduše poznat z expozice.

Na otázku, zda Poseidon působí jako samostatná postava, jíž milujete i nenávidíte, je bohužel třeba říci, že ne. James Cameron i po deseti letech slízává veškerou smetanu. Titanic je exponován mnohem déle (pro mnohé až zbytečně), během filmu si projdeme všemi podlažími od můstku až po strojovnu, a přesto se z tohoto „známého plavidla“ na závěr stává chaotická rakev, u níž fascinovaně sledujeme její sestup do vodního hrobu. Síla viděného zde spočívá v tom, že v Titanicu jde nejen o přežití Jacka a Rose, ale i o zachování "převyšujícího" ušlechtilého citu. Funkčnost tohoto dramatu mimo jiné posiluje kontext - Titanic je plný lidí, u nichž jaksi vidíme i cítíme jejich touhu přežít. Takřka vylidněný Poseidon se naopak stává pastí příliš brzy (divákova neznalost rozvržení lodi asi byla tvůrčím záměrem, který se však trochu zvrhl), rozpadne se na jednotlivé překážky, u jejichž sledu si jen vzdáleně uvědomujeme celek. Paradoxní je, že nás snížení počtu aktérů k postavám jako takovým nepřiblíží, stále o nich víme jen velmi málo a formát survivalu nedostačuje. I když se tvůrci na webových stránkách holedbají tím, že si dali mnohem větší práci s animací vodního živlu než v Dokonalé bouři a dokonce pro Poseidon vytvořili nový software, nějak se ne a ne dostavit kýžený pocit ohrožení. Petersen byl v Dokonalé bouři mnohem vynalézavější a dokázal vzduté vody, které zuří jen pár metrů od aktérů, ukázat jako životu krajně nebezpečný živel.

Uvnitř Poseidonu je vše pečlivě nasvíceno, postavy utrží jen neškodná zranění, aby si film udržel zamýšlený rating a celkově se nějak nelze zbavit pocitu, že se z jedné zatopené místnosti do druhé dostávají spíše kvůli gradaci děje a scenáristickému záměru, než krajně nepředvídatelnou metodou pokus-omyl. Poseidon má bezesporu velmi slušné momenty (shodu okolností se oba odehrávají ve vertikální šachtě), vznosnou hudbu Klause Badelta, dialogy se dají nejen přežít, ale i poslouchat, každopádně je nutno říci, že se v úhrnu jedná o příliš velký a odosobněný kolos, kterému chybí minimálně půlhodina děje a trošku atraktivnější podání. Bohužel, chlad a odosobněnost bylo zřejmě to poslední, v co Warneři toto neslavné jaro doufali. Možná je nejvyšší čas prozřít, vzdát se zbytnělého megalomanství a nechat subžánr survivalů nějaký čas u ledu. A Wolfganga Petersena, který Poseidon natočil možná až příliš klasicky a staromilsky, nechat nějaký čas bez práce…

Komentáře
VŠECHNY KOMENTÁŘE (28)

Verdikt

avatar5/10

Shushika


Hodnocení redakce

  • avatar6/10

    imf

  • avatar4/10

    Cival

  • avatar5/10

    Spooner

  • avatar6/10

    Mr. Hlad


Hodnocení čtenářů

  • avatar4/10

    luksa

  • avatar7/10

    Sublog

  • avatar5/10

    Georgee

  • avatar8/10

    RoBo

  • avatar5/10

    blaster

  • avatar5/10

    KARLOS

  • avatar4/10

    Revan

  • avatar4/10

    vuhu

  • avatar6/10

    mcb

  • avatar4/10

    Le_Chuck

  • avatar5/10

    verbst

  • avatar6/10

    cabal

© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace