Tak. A tohle je konec. Žena ve vodě se ještě dala, Stalo se bylo k smíchu a Poslední vládce větru k poblití, ale teď je tu Po zániku Země a i ten největší fanda Šestého smyslu a Vyvoleného jednoduše musí přiznat, že M. Night Shyamalan by se měl sebrat a odjet zpátky do Indie prodávat párky v rohlíku nebo dělat prostě něco, co s filmem nemá nic společného. I tentokrát je totiž jeho film solidní srágora a to už fakt nemůže být náhoda.

Po zániku Země: FOTOGALERIE

Ono už z upoutávek bylo celkem jasné, že tohle sci-fi o vztahu přísného tatíka a jeho synka, kteří na opuštěné planetě Zemi hledají způsob, jak jeden druhému otevřít svá srdíčka, nebude žádná výhra. A taky není. Ne že by člověk čekal u letního blockbusteru inteligentní zápletku, konec konců bez problémů se dá přežít i nekonečná přistávací dráha u Rychle a zběsile 6, bohužel Po zániku Země trpí tím, že je to přesně ten typ filmu, který se tváří neskutečně vážně, ale zároveň je tupý až na půdu. Asi jako když čtete diskuse na Novinky.cz, ve kterých pár šášulů zkouší používat cizí slova, ale když se člověk zamyslí nad tím, co chtějí sdělit, pochopí, že to jsou jen tupí blbečci.

Kdyby Shyamalan dokázal bavit dejme tomu vizuálně nebo v akčních scénách, asi by divákovi nedovolil zabývat se takovými věcmi, jako že v roce 3000 je za nejlepší zbraň považované kopí, že na vesmírné lodi je jen jedna vysílačka a že Jaden Smith je z cca čtyřicetičlenné posádky jediný, kdo má při havárii bezpečnostní pásy. A taky toho, že „děsivá planeta, kterou jsme zničili a teď se tu vyvinulo všechno tak, aby to mohlo zabít člověka“ je vlastně celkem fajn místo připomínající obyčejný středoevropský les. Jen jsou v něm opice, bydlí tam obří orel a v noci je trochu zima. Zkrátka žádný zásadní problém.

Ale přežili jsme i hloupější filmy. Ty však mohly alespoň nabídnout to, že dokázaly bavit eye candy momenty a lacinými atrakcemi podle rovnice „čím větší výbuchy, tím víc hovadin nám divák odpustí“. Bohužel v Po zániku Země nic z toho není. Jaden Smith jednoduše běží lesem, občas brečí a snaží se vyrůst ve chlapa, který nakonec porazí zlého hrochopavouka nebo co to bylo za zrůdu. Není tu jediná scéna, která by dokázala nějak výrazně zvednou publiku adrenalin ani emocionálně dojmout, i když se o to Shyamalan evidentně snaží. Jednoduše to nefunguje, všechno je příliš obyčejné a bez nápadu.

Přehrajte si trailer Podobně je to i se vztahem otec-syn. Tam ovšem krom absence nápadů zaúřadovaly i další faktory. Tím nejdůležitějším je fakt, že Jaden Smith, který byl fajn, když hrál trošku držkatého a vlastně svým způsobem cool hrdinu v Karate Kid, na vážnou roli jednoduše nemá. Jedním výrazem se nedá uhrát všechno a tátovo charisma rozhodně nepodědil. Překvapením však je, že mizerný je tu i Will Smith, tady za to ovšem může do značné míry sama postava, protože jeho tatík se zeleným mozkem se většinu filmu chová jako fašoun, který doma se svým synem mluví jako s podřízeným v kasárnách. Vybudovat si k němu jakékoliv sympatie je těžší než hledat mezi fanoušky Michala Davida někoho se slušným hudebním vkusem.

Takže když to sečteme, máme tu film, který je neoriginální, docela hnusný, s maximálně průměrnými akčními scénami a jsou v něm hrdinové, které nebude mít rádi. Důvodů, proč mu věnovat čas a peníze, se fakt moc najít nedá. A já je vlastně ani hledat nechci.