Roku 2014 připlula další rybka do hororového akvárka Jamese Wana. Tehdy se totiž na YouTube objevil několikaminutový kraťas s názvem Night Swim, který jednoduše a efektně ukázal několik problémů spojených s bazénovými radovánkami. Z filmu Bryce McGuira a jeho kamaráda Roda Blackhursta se stal virální hit a oběma mužům přinesl další práci v rámci Wanovy společnosti Atomic Monster. A po pár letech se McGuire díky rozpracování svého původního námětu dočkal i celovečerního režijního debutu.

Horor Noční koupání (Night Swim) se nyní dostává do našich i amerických kin a jde o první dílo pod společnou vlajkou Wanova Atomic Monster a další produkční společnosti Blumhouse úspěšného Jasona Bluma. Jejich hororová produkční impéria se sice slavně spojila, avšak na žánrové hity si budou muset ještě chvíli počkat – Noční koupání se totiž odlepilo ode dna jen v některých ohledech a převážně zůstalo ve vodách průměrnosti.

Úspěšně rozjetou baseballovou kariéru Raye Wallera (Wyatt Russell) přerušila diagnóza roztroušené sklerózy. Chatrné zdraví mu však ale aspoň umožňuje trávit více času s rodinou, kterou kvůli sportovní vytíženosti nejen zanedbával, ale navíc ji též nezáměrně nutil k neustálému stěhování z důvodu přestupů. Rodina zahrnující ještě manželku Eve (Kerry Condon), pubertální dceru Izzy (Amélie Hoeferle) a mladšího syna Elliota (Gavin Warren) se proto nadšeně nastěhuje do dlouho neobývaného, ale lákavým bazénem oplývajícího domu na předměstí.

Rutinní rehabilitační plavání začne mít na Rayovu nemoc nečekaně velký vliv a skoro se začíná zdát, že by se navzdory původním prognózám mohl k vrcholovému sportu ještě vrátit. Jenže jakkoli je Ray z bazénu nadšený, zbytek rodiny s ním má čím dál víc špatných zkušeností (a to jak s bazénem, tak s Rayem). Především děti občas z vody vidí postavy, které tam ale nejsou, nebo je něco chytí za nohu a stahuje do hlubin. Nechávají si však tyto nepříjemnosti pro sebe, neboť nechtějí otci kazit radost z nového příbytku.

V jádru se tedy jedná o vcelku komorní rodinné drama, moralitu o rizicích profesionálního sportu a zdvižený varovný prst před upřednostňováním kariéry před rodinou. To je vcelku sympatický a z hlediska vztahů mezi postavami i funkční základ příběhu, zároveň se však nejedná o nic skutečně překvapivého či podnětného. Beztak na tenhle film nevyrazí do kina milovníci rodinných dramat, nýbrž hororů – a právě v téhle složce Noční koupání strádá.

V podstatě pokaždé, když některá z postav vleze do bazénu, tak můžeme očekávat nepříjemné momenty. Problém je však v tom, že až do konce filmu není uspokojivě vysvětlená mechanika zla, jež se v hluboké části bazénu ukrývá. Nadpřirozeným hororům bývá nutné leccos odpustit, zde však až do konce nevíme, čeho se máme bát, co se může stát, jak se dá zlo porazit ani o co mu přesně jde. Mluví se o vztahu lásky a obětování, do toho se opravář bazénu zamýšlí nad lidskou touhou pokořit vodu jakožto metaforou překonání strachu ze smrti a dojde i na mýtus o prastarém prokletém jezeře. Jenže těžko říct, co si z toho máme vzít, a tak nezbývá než sledovat, jak se nebohým postavám stává jedna bazénová mrzutost za druhou.

Lekačky a bolístky, jimž musejí čelit, jsou ale poměrně krotké, zcela v souladu s ratingem PG-13, takže na žádné cachtací hnusárny nedojde. Zato vidíme několik až směšných digitálních bubáků, jejichž ukázání podrývá tajemnou atmosféru tmavozeleně podsvíceného bazénu. A ani finální rozřešení rodinných trablů nenaplňuje potenciál emoční působivosti na diváka, který by tou dobou měl být mnohem zaháčkovanější a angažovanější, ale namísto toho jej spíše udolává nuda – nuda z fádního fikčního světa, do něhož se navzdory několika působivým momentům nedaří plně ponořit.

Přehrajte si trailer Pro McGuira se prý jednalo o srdeční látku, v rozhovorech zmiňoval všudypřítomný oceán během vyrůstání na Floridě a inspiraci Čelistmi, Poltergeistem, Propastí a Netvorem z Černé laguny. U některých scén a motivů si navíc nelze nevzpomenout na Shyamalanova Znamení. To všechno jsou ale k McGuireově škodě výrazně lepší filmy než jeho debut. Po jeho zhlédnutí sice nějakou dobu nejspíš nebudete ochotni vlézt do bazénu, vzhledem k lednové premiéře to ale (snad) až tak nevadí.