Zdá se, že když už se v současné době točí duchařský horor, zlobit a vraždit v něm budou jen děti. Když na to dohlíží Guillermo del Toro, může vzniknout něco jako napínavý a zábavný Sirotčinec. Pokud však dostane volnou tuku stvořitel a vlastně i vrah filmového Bladea David S. Goyer, měli bychom se začít bát nejhoršího. A i to nejhorší se může v některých momentech Nenarozených zdát jako velmi slabá káva. Zkrátka a jednoduše Goyer zase pokazil, co mohl.

Zkušený scénárista se tentokrát se scénářem moc nepáral. Prostě si nejspíš jednoho dne nakoupil karton piva, pár kilo brambůrků, sednul si před DVD a sjel si během několika hodin všechny duchařské horory z posledních let. A pečlivě si dělal seznam toho, u čeho se lekl, co by mohlo vyděsit diváka a co prostě k tomuhle žánru patří. Bohužel mu nedošlo, že nestačí jen vykrást nápady od konkurence, ale je nutné je správně i namíchat. A to se tady zatraceně nepovedlo. Nenarození sice obsahují všechno, co by správný žánrový kousek o naštvaných duších měl mít, ale už od první scény je více než jasné, že Goyer zkrátka neví, jak s tímto žánrem pracovat. Když totiž někdo hned v první minutě vybalí na plátno rádoby děsivého chlapečka, jenž vypadá jako Drákula, je to jen úsměvné. Avšak když se o pár vteřin později objeví veselý psík s jakousi maskou pololidské hlavy, smíchu se člověk neubrání a i ten největší optimista začne v kině litovat peněz za lístek.

Goyer naštěstí v podobných šílenostech dále nepokračuje, po zmíněné první scéně už nastupuje klasická žánrová linka „něco se děje – to jsou jen sny – ne, nejsou to sny, fakt se něco děje – baf – potřebuji pomoc – nikdo mi nevěří – tak já ti teda pomůžu – umírají lidé, kteří nejsou ani v titulcích – finálová bitka – rádoby šokující konec.“ Většina normálních diváků někde okolo „baf“ opustí kino nebo usne. Goyer zkrátka jede přesně podle žánrové šablony, což by nevadilo, kdyby jeho vykrádačka byla alespoň trochu napínavá. Sirotčinec Juana Antonia Bayony byl sice podobně neoriginální, ale režisér uměl pracovat s atmosférou a když se člověku v kině klepaly ruce strachem, rád režisérovi odpustil, že podobný příběh viděl už několikrát.

U Nenarozených tohle nehrozí, protože bát se nebudete ani chvilku. Jsou tu sice lekačky, ty jsou však většinou dopředu odhadnutelné a především občas nesmírně srandovní a nesmyslné (chlapeček v zrcadle). Goyer se sice pokouší o atmosféru a do připitomělého scénáře míchá motivy, které by z něj měly udělat něco seriózního a vážného, avšak nefunguje to a i když se Nenarození tváří jako chytrý horor, který se zabývá do jisté míry například i holocaustem, stále jde jen a pouze o obyčejnou a mizerně fungující duchařinu.

Dalším Goyerovým problémem je, že neumí vést herce. Odette Yustman je sice hezká, vypadá jako starší sestra Megan Fox a nosí velmi sympaticky zařízlé spodní prádlo, avšak celý film střídá pouhé dva výrazy, „pátrající“ a „vyděšený.“ Naneštěstí musí celý scénář táhnout sama, protože nikdo další nedostal dostatek prostoru k tomu, aby něco předvedl. I ten Gary Oldman se tu evidentně nudí.

Pochválit se dá v podstatě jen jedna věc. Finále, kdy se skupina exorcistů rozhodne vypořádat se s naštvaným duchem jednou provždy, je poměrně povedené. Ne že by se režisérovi podařilo konečně vytasit se s nějakým napětím, ale jako akční scéna vše funguje více než dobře. Navíc dojde i k několika poměrně zábavným úmrtím a najde se tu i pár zajímavých vizuálních nápadů. Škoda, že s něčím podobným nepřišli tvůrci o něco dřív. Poslední čtvrthodinka je zkrátka docela fajn, bohužel však přichází dost pozdě na to, aby dokázala zachránit předchozí hodinu nudy a laciného strašení.

Nemá smysl psát něco dalšího. Nenarození se mi prostě nelíbili a fakt, že se v závěru alespoň trošku zvednou z absolutního dna a dokáží na chvilku pobavit, rozhodně není dostatečný důvod k návštěvě kina. David S. Goyer natočil film, který sice vykrádá všechno možné od Vymítače ďábla až po japonské duchařské horory, avšak neumí budovat atmosféru ani připravit originální lekačku. Možná by bylo lepší, aby se z režírujícího scénáristy stal opět jen a pouze scénárista. Smrtihlav, Blade a Batman začíná jsou přeci jenom lepší filmy než Blade: Trinity nebo Přehlížený. A rozhodně jsou mnohem lepší než Nenarození.