Training Day bude pravděpodobně film, kterým se Antoine Fuqua hodlá ohánět do konce života. Nijak výjimečné, ale poctivé a nadprůměrné policejní drama vyhrálo Oscara Denzelu Washingtonovi a dodnes se řadí mezi špičku ve svém subžánru a prakticky všechny podobné filmy se s ním automaticky srovnávají. A i ty lepší většinou bohužel končí v jeho stínu. Fuquovi se v poslední době v kinech moc nedaří, a tak si nejspíš řekl, že by bylo fajn vrátit se k žánru, který z něho udělal hvězdu. Ne nadarmo se ale říká, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Tentokrát je to totiž úplně jiná řeka.

Nejlepší z Brooklynu je totiž film, u jehož sledování dost možná dostanete pocit, jako kdyby vám promítač v kině pustil jakousi betaverzi. Všechno tu je na svém místě, ale nešlape to tak, jak by mělo a střihač s režisérem by si měli ještě na pár dní sednout k počítači, něco zkrátit, něco trošku předělat a něco doladit. Ačkoliv má tenhle příběh trojice zcela rozdílných policistů, kteří se jedné noci z různých důvodů sejdou na jednom místě, své kvality, problémů je tu bohužel víc, než by se na dobrý film slušelo.

Tak především – Nejlepší z Brooklynu trvají skoro dvě a čtvrt hodiny a za celou dobu nedokáží člověka pořádně vtáhnout do děje. Tři hrdinové jsou zcela odlišní, každý z nich má svůj příběh s trošku jinou atmosférou a každý si hledá cestu k divákovi jiným způsobem. Máme tu uniformovaného padesátníka, kterému do důchodu zbývá už jen pár dní, ve volném čase se věnuje chlastu a nehodlá se sebe dělat na stará kolena hrdinu. Vedle něho je drsňák, jenž se se svými kolegy věnuje boji proti pouličním gangům a zároveň se snaží uživit rozvětvenou rodinu, a v neposlední řadě tu najdeme policistu pracujícího v utajení a řešícího dilema, ke které straně vlastně patří. Tři potenciálně zajímavé příběhy, tři zajímavé charaktery. A nedrží to pohromadě.

Richard Gere, Ethan Hawke a Don Cheadle sice pracují na jedné policejní stanici, ale jen se občas míjejí, pravděpodobně neznají jeden druhého a jejich cesty se vlastně skoro neprotnou ani na úplném konci. A to je problém. Je velmi obtížné budovat si vztah k odměřenému Richardu Gereovi, který má svá nejlepší policejní léta za sebou a teď musí připravit na práci na ulici nezkušeného nováčka, a po deseti minutách najednou přejít k jeho inkognito pracujícímu kolegovi, jenž se snaží přežít mezi gangstery. Každý z hrdinů je natolik odlišný a zároveň natolik sympatický, že by utáhnul vlastní film a v Nejlepších z Brooklynu tak zůstávají všichni tři trestuhodně nevyužiti.

Je to velká škoda, zvlášť když měl režisér k dispozici tak dobré obsazení. Gere sice nejspíš nikdy nevystoupí ze stínu Pretty Woman, ale v poslední době ukázal hned v několika filmech (Osobní spravedlnost, Lovci stínů), že psychicky zdeptané a životem udřené hrdiny zvládá až překvapivě dobře. Ethan Hawke si také bez problémů odehrál to, co se po něm chtělo a snad jen Don Cheadle nevypadá mezi pouliční chátrou úplně přesvědčivě, rozhodně ale nic nekazí. Krom toho je velmi příjemné vidět po letech na velkém plátně zase Wesleyho Snipese. Pořád má charisma a pád do béčkových vod mu nic neubral na hereckých schopnostech. Herci odvedli velmi slušnou práci a je opravdu škoda, že je scénář nutí dělit se o jeden jediný film, když je evidentní, že by každý z nich zvládl svůj utáhnout sólo.

Pro fanoušky Training Day ale může být trochu nepříjemné překvapení i to, že sám Antoine Fuqua jede tak nějak na půl plynu. Oscarové drama z roku 2001 bylo rychlé, agresivní a dokázalo zaujmout jak po příběhové stránce, tak i technicky. V Nejlepších z Brooklynu se Fuqua tolik nepředvedl. Samotné kulisy Brooklynu, jenž často bývá ozdobou policejních a gangsterských filmů (vzpomeňte si na Francouzskou spojku, Tenkrát v Americe nebo Mafiány), tu je trestuhodně nevyužitý, což jde bohužel na vrub režiséra. Pořád se tu mluví o tom, že na ulici může člověk přijít o život každou chvílí, že je tahle čtvrť válečná zóna a že o policii tu vlastně nikdo nestojí, avšak jsou to jen plané řeči. Specifická atmosféra téhle newyorské čtvrti, jak ji známe z jiných filmů, tu prostě bohužel není, což potvrzuje, že Fuqua se stále víc a víc propadá mezi průměrné režiséry a že Training Day byla do značné míry jen kombinace šťastné náhody a Denzela Washingtona v životní formě.

Nejlepší z Brooklynu je jen lehce nadprůměrný film, což je vzhledem k tomu, kdo se objeví před kamerou a kdo seděl za ní, trošku zklamání. Ti první svou práci odvedli výtečně. U toho druhého to bohužel trošku skřípe. Tenhle žánr ale v poslední době v kinech moc často k vidění není, takže pokud se vám po něm stýská, klidně si na tohle policejní drama zajděte. Jen nečekejte zázraky.