Režisér Sean Byrne má zatím na kontě povedený exploitation horor The Loved Ones, v němž ukázal, že atmosférické násilí zvládá opravdu dobře. Po spíše průměrném snímku The Devil's Candy se letos vytasil s dalším žánrovým počinem, který staví na filmařsky vděčné zápletce o sériovém vrahovi. Film Nebezpečná zvířata se navíc překvapivě dostal do programu festivalu v Cannes, což vyvolalo nejedno pozdvižené obočí. Klasická žánrová větev sériových vrahů už má za sebou mnoho rozmanitých zpracování, a proto je nutné hledat stále nové formy, jež diváka vtáhnou do děje. Byrne si tak vzal pod křídla scénář Nicka Leparda, který svého úchylného vraha pojal jako milovníka žraloků.

A je to úchyl fakt ložený. Na své lodi má totiž temnou komůrku, v níž zavírá nebohé slečny, jež se na jeho loď vydají s příslibem plavání v kleci obklopené mořskými predátory. Jenže tentokrát si osvalený týpek na svou loď zavřel slečnu, která toho s těmito krevžíznivými predátory má mnoho společného. Mladá surfařka Zephyr totiž udělá pro přežití mnohem víc, než je běžné, čímž se rozjíždí vcelku napínavá hra na kočku, myš a žraloka. 

Film vznikl pod producentskou záštitou Osgooda Perkinse, který divákům loni nadělil povedený horor Sekáč. V tom se památné hlavní role zhostil sekáč Nicolas Cage. Právě tento film zdůraznil to, jak je důležité, aby podobně vystavěné snímky dovedly do hlavní role získat někoho, kdo svým charismatem a hereckým výkonem dovede utáhnout part ujetého parchanta, kterému nedůstojné choutky uvěříte. Film Nebezpečná zvířata proto obsadil Jaie Courtneyho, mazáka ze Sebevražedného oddílu nebo Terminátora Genisys.

A byla to volba velmi šťastná, neboť sériového vraha Courtney vystřihl jako z partesu. Nejde o záporáka s pozadím hlubokým jako Mariánský příkop, film se nesnaží jeho motivaci jakkoliv ospravedlnit ani vysvětlit. V tomto případě to ale nijak nevadí, zápletka si vystačí s jeho mlsným pohledem a tanečními kreacemi, čímž se jedná o záporáka nechutného a zábavného, kterému přejete každou ránu přes držku. Courtney sice není kdovíjak vrstevnatý herec, který by ve své filmografii odškrtával jeden áčkový zářez za druhým. Tady ale dobře ví, co se od něj chce, takže nepřehrává, ale umí se utrhnout ze řetězu, čímž filmu dodává jednu z hlavní výsad.

Film by ale samozřejmě nebyl úplný bez dívky v nesnázích. Tu si zde zahrála šikovná Hassie Harrison, která roli dodala potřebnou naléhavost. Scénář z ní navíc nedělá klasickou uječenou oběť, která si dovede v každé situaci díky tupému scénáři zázračně poradit. Od prvních chvil je naopak jasné, že tohle je tvrdá holka, která záporákovi dovede zavařit, čímž je film sympaticky ozvláštněn o hned několik poměrně vyhrocených konfrontací. Je tak velmi osvěžující vidět protagonistku, které se dá zarytě fandit, protože je to chytrá a neskutečně odhodlaná postava, která pro přežití dělá fakt nechutné věci. Jen ji trochu zatápí to, že stojí proti dvoumetrovému obřímu cápkovi, kterého prostě nepřepere. 

Neznamená to, že by ve scénáři nebyly hloupoučké momenty. Kdyby některé postavy přemýšlely, film mohl skončit po deseti minutách. Pořád jde ale o pulpový žánr, v němž není potřeba příliš přemýšlet. Postavy navíc většinu času nejednají nijak tupě, všechny se chovají na poměry žraločího thrilleru vcelku rozumně a nenáročná stopáž tak velmi odsýpá. Potěší i reálné lokace, které si sice vystačí s jedním podpalubím a mořem, ale na funkční celek to bohatě stačí. CGI sice někdy pokulhává, a to zvlášť ve chvíli, kdy dojde na mořské predátory, ale neruší to. Jen je škoda, že samotným žralokům se vlastně ve filmu příliš prostoru nedostává. Některé násilné scény, které se zaryjí do paměti, sice dostaneme, ovšem s těmito ušlechtilými tvory se dalo pracovat jistě ještě mnohem nápaditěji. 

V jádru tak nejde o čistý horor, který by lekal a děsil. Sean Byrne pracuje spíše s tísnivou náladou, která vychází hlavně z průpovídek hlavního úchyla a konfrontací s ním. Žraločí břicha se sice naplní a s jejich velkolepostí se místy pracuje dobře, ale gore scény tu nenajdeme. V určitých chvílích jsou tak některé scény silné zejména díky povedenému soundtracku, který je na poměry brakového žánru velmi líbivý a vhodně dotváří atmosféru. 

Přehrajte si trailer Některé scény mají poměrně cyklický charakter, čímž nezbývá prostor pro rozvinutí některých načrtnutých motivů. Ocenil bych ještě důraznější sázku na záporáka, protože mám dojem, že z Courtneyho šlo vytřískat ještě víc. Také by potěšila důslednější práce se žraloky a rozvinutí motivu člověka proti přírodě. A stále se pohybujeme v ranku filmů, kde úchyl hází lidi žralokům, takže nečekejme žádné geniální scenáristické veletoče. Na poměry žánru jde ale stále o poměrně svěží a sympatickou jednohubku, kterou díky cool hlavní hrdince a vyšinutému záporákovi smlsnete na jedno kousnutí.