O FILMU
Michel Gondry, tvůrčí hlavoun Věčného svitu neposkvrněné mysli, notorický mystifikátor a snad proto nejlepší přítel Charlieho Kaufmana, se po experimentátorském počinu s Davem Chapellem rozhodl najet zpět na kolej „normálních příběhů ze života“ (uvozovky jsou zcela na místě ;). Hrdinou jeho nového filmu je mladík jménem Stephane (Gael García Bernal), který se po letech útrpných studií vrací do své rodné Francie. Matka mu tam prý totiž sehnala velmi perspektivní zaměstnání, kde se zúročí všechno, co se dosud naučil. Přestože není apríl, připadá si Stephane po příchodu do onoho lukrativního zaměstnání, jako by si z něj někdo ošklivě vystřelil. Sedí v kanclu se třemi –nevím, jak to vyjádřit česky… angličtina na to má výraz „geek“ ;) – a jeho úkolem je přepisovat dokumenty, které mu někdo hodí na stůl. Každý den v týdnu, 10 hodin denně. Uf. Alespoň že v běžném životě se Stephanovi trochu daří. Hned první den zjistí, že má za sousedky dvě velmi pohledné slečny a i když to zahrnuje skutečnost, že se musí vydávat za stěhováka a dělat, že vedle nich nebydlí, s jednou z nich naváže bližší kontakt. Mimochodem, jmenuje se Stephanie (Stephane X Stephanie je jistě dalšího Gondryho vtípek) a rozžhne v něm něco, o čem dosud nevěděl, že to v sobě má – umělecké sklony. Začne psát, malovat a vzdalovat se jí. A když mu vyjde první ilustrovaný kalendář, uvědomí si to. Sdělí jí své city, ale ona ho odmítne. Skutečně? Nebo je to jen scénář v jeho hlavě, tak zaslepené novými poznatky a vlivy? Sen nebo skutečnost? Každopádně další mystifikace… Gondry, zlobíš ;)