Osobně proti tomu trendu předělávání starých animovaných pohádek do hraných blockbusterů vlastně nic nemám. Ve většině případů to buď ignoruji (Dumbo), nebo dostanu alespoň průměrný film (Aladin), anebo ve výjimečném případě brečím jak želva, protože ten původní příběh patří k mým nejoblíbenějším a nová verze vlastně jen podtrhla vše, co se mi na tom líbilo už předtím (Lví král!). Hranou Mulan bych pak na tomhle spektru zařadil asi někam mezi toho Dumba a Aladina – zájem jsem o ni měl jen minimální, a výsledek nebyl zas až taková tragédie. Jenže to je na dvousetmilionový blockbuster přeci jen trochu málo.

Na úvod je třeba říct, že nová verze je okleštěná od veškerých muzikálových výstupů. Taky v ní chybí dráček Mushu, humoru je v ní minimum a kvůli čínským cenzorům nedošlo ani na žádnou romantickou linku. Vlastně by se dalo říct, že nová Mulan nemá nic, co by vyloženě stálo za zmínku. Jasně, dojde k nějaké akci, film odvypráví osvědčený příběh o emancipaci mladé ženy, a to je tak nějak vše. Režisérka Niki Caro a producentka Amanda Silver to vysvětlují tím, že chtěly natočit snímek, který bude více reálný a v jeho centru bude epická válka.

Místo toho ale natočily film, jehož děj je zcela předvídatelný i bez znalosti předlohy, centrální zápletka s Mulan předstírající, že je muž, je znázorněna dosti nevěrohodně, tréninkové montáže v něm prospíte, ta jedna větší bitva je celkem srandovní a ne moc originální, záporák je pohádkově ošklivý a zlý, a celé finále mohlo skončit tak o patnáct minut dřív. Jako by někdo doufal, že pouhé osekání filmu o hudební čísla a animovanou podobu z něj udělá dospělé dílo. Přitom potenciál natočit tuhle legendu řádně špinavě by tady samozřejmě byl, jen asi ne pod Myšákem a za přísného dohledu cenzorů.

Co se akce týče, je tu. Ale opět je to neoslnivé, neosobní, souboje jeden na jednoho tu prakticky nenajdete, na žádné velké machrovinky s meči nedojde a když už něco vypadá slibně, tak to skončí dřív, než to vůbec začne. Přitom sympatická Yifei Liu působí, že by klidně zvládla i náročnější kousky, a obsadit do snímku Donnieho Yena nebo Jeta Li, ještě navíc do poměrně zásadních rolí, a nedat jim jediný duel – to už je možná i nějaký zločin.

Zároveň s tím vším však nebudu zastírat, že jsem se párkrát nenachytal, jak obdivuji estetiku určitých záběrů (například Mulan koupající se při měsíčku či první scéna s čarodějnicí), nebo že jsem si neužíval ty komornější pasáže věnované čistě Mulan a jejímu přerodu – slova věrná, odvážná a upřímná tady fungovala víc než skvěle a posledních deset minut bylo navíc poměrně dojemných.

Ani tak byste mě ale nepřinutili pustit si film ještě někdy znova, nebo mu dát přednost před jinými Disneyovkami, natož pak před animovaným originálem. Pro děti a mladší dívky někdy v neděli na Disney+ to bude asi fajn (s důrazem na slovo fajn), cestu do kina bych ale v tomhle případě radil klidně oželet.