O FILMU
Mortal Kombat zná snad každý, kdo v devadesátcýh letech vlastnil počítač. Po pár dnech bitkaření se ze hry vyklubal kult. Není tedy divu, že i tahle bezhlavá šílenost dostala krom pár pokračování vlastní filmovou adaptaci. A jelikož kolem podobných témat nelze vymyslet moc chytré příběhy, vyřešili to tvůrci jednoduše - prostě nahnali do jiné dimenze pár ohebných exotů a pokynuli jim: bijte se! A oni se bili. Aby měli alespoň drobnou inspiraci, tři hlavní hrdinové Liu Kanga, Johnny Cage a Sonja Bladeová dostanou na svá bedra osud celého světa. Tohle totiž není obyčejný turnaj pošahaných karatistů. Ring je tu metaforou naší planety a bojovníci pak ztělesněním světla a temnoty. Tedy alespoň tak nějak si to Paul W.S. Anderson představoval. Ve skutečnosti je Mortal Kombat snad ještě hloupější, než hra samotná. Spousta barevných panďuláků tu pobíhá, kope se do lebek a čaruje jak invalidní potomek lorda Voldemorta. Podívaná pouze pro otrlé duše, fanoušky béček, nebo filmové sebevrahy. Z Mortal Kombatu se ale hlavně díky herní předloze stala oblíbená guilty pleasure, jejíž hloupost vždycky potěší.