Sice si z něj média neustále utahují kvůli členství ve scientologické církvi, ať už ho ale máte rádi, nebo po večerech propícháváte jeho voodoo panenku, musíte uznat, že je Tom Cruise stále borec. Jednak se mu podařilo resuscitovat kariéru, které mnozí věštili konec, druhak předvádí producentské, kaskadérské a tak trochu i herecké kousky, na než si troufne málokdo. Čtvrté Mission: Impossible je pomyslnou kulminací hlavně jeho producentské a kaskadérské kariéry. Soudě dle dokumentů na Blučku totiž stál za těmi největšími šílenostmi právě on.

A že se jich tu děje! Pod vedením režiséra Úžasňákových Brada Birda vybouchne Ethanu Huntovi za zadkem rovnou celý Kreml, jeho tým klasicky procestuje polovinu zeměkoule a převlékne Prahu za Moskvu (což je v kontextu prvního dílu docela sranda), neohrožený agent se zhoupne kolem nejvyšší stavby na světě a ve snaze o zabránění jaderné válce si zláme snad všechny kosti v těle. Tedy zlámal by si je, kdyby nebyl gumový.

To všechno se děje pod režijním vedením, jež setřásá všechny obavy z toho, že by pixarovské legendy nemusely přežít přechod od animovaného k hranému filmu. Ano, Stanton za sebou má obludný komerční propadák John Carter, stejně tak on i Bird ale předvedli skoro identické představení: Precizně zrežírovaný blockbuster, ze kterého srší nápady a láska k filmařine. S tím rozdílem, že Birdovi to vyšlo ještě po jedné stránce: Mission Impossible není na rozdíl od Johna Cartera místy nudné.

Huntův tým totiž přechází od jedné akce k druhé. Bird divákovi téměř nedává vydechnout a ačkoliv nepředvádí tak adrenalinovou jízdu jako díl před ním J. J. Abrams, neboť jeho režie přece jen není tak kinetická, dokáže zprostředkovat to, co jsme se naučili od série M:I vyžadovat: Skáče od jednoho nemožného úkolu k druhému, staví hrdinu nebo jeho tým do krizových situací, které nabourávají jinak dokonalý plán a všechno je nechává řešit za pochodu. Člověka to možná nenapíná, protože Bird všechno režíruje s uhlazenou elegancí, která potlačuje dramatičnost klíčových okamžiků, ale jako atrakce čtvrté Mission: Impossible funguje naprosto perfektně.

Jsou tu totiž akční sekvence, které fanouškům série nebo akčního žánru musejí dělat ohromnou radost. Je sice škoda, že Bird vyvrcholení nedoručí v samotném finále, ale již v Dubaji při výměně dokumentů, během onoho skotačení kolem nejvyšší budovy světa. I rvačka v automatizovaných garážích ale má něco do sebe.

Možná proto čtyřka nemožné mise působí i přes věčnou akci a zvraty chladně. Bird všechno zrežíroval perfektně, ale nové Mission: Impossible pod jeho vedením chybí moderní dravost, snaha dostat se hrdinům pod kůži. Ano, částečně je to záměr, protože Ghost Protocol jasně odkazuje na bondovky. Ale je to ten poslední potřebný krůček, který by z filmu udělal nezapomenutelnou událost.

Zábava je i s Blučkem. Ne ani tak díky uondané dokumentární výbavě (k té níže), jako spíš díky fantastickému přepisu. Jak po obrazové tak po zvukové stránce totiž Mission: Impossible IV přináší to nejlepší, co může současná HD technologie nabídnou. Dravý osmikanál probouzí všechny surroundy, které můžete k receiveru připojit a navíc do nich posílá mix, jenž zákonitě musí potěšit každého, kdo si libuje v kvalitním zvukovém doprovodu. Třeba výbuch v Kremlu je po zvukové stránce jednou z nejlepších sekvencí, jaké jsem v posledních několika měsících slyšel, nezaostává ale ani zbytek.

Stejnou pochvalu si zaslouží obraz. Perfektní ostrost, kontrast, černá, stínokresba, všechno. Film nevykazuje moc velké množství zrna (vlastně skoro žádné), zároveň krom několika drobných výjimek také nešumí. Nestraší přitom žádnými záběry pod tíhou DNR, takže žádné voskové obličeje. Prostě skvělý obrázek s úžasnou drobnokresbou, kterému kazí reputaci jen naoranžovělá barva pleťovek v několika scénách v Indii a v poslední scéně.

Snad jediná škoda: Brad Bird točil několik scén na IMAX kamery podobně jako Christopher Nolan u Temného rytíře. Na rozdíl od něj ale přišlo přímo od režiséra rozhodnutí, že budou tyto scény na Blu-ray prezentovány ve stejném poměru stran jako scény točené na 35mm, tedy 2.35:1. Zrovna sekvence v Dubaji by přitom ve FullHD a ve "fullscreenu" vypadala famózně. Škoda, ohromná škoda.

Dokumentů tu moc není a popravdě jsem z nich byl nepříjemně rozčarovaný. Všechny totiž působí dojmem, jako by jen někdo vzal behind-the-scenes záběry a poskládal je za sebe. Bez jakéhokoliv dramaturgického záměru, bez důrazu na tempo, dokonce bez dodatečných rozhovorů. Ať už se tedy jedná o osmnáctiminutovku o natáčení v Dubaji, další čtvrthodinku o natáčení v Torontu, kraťas o natáčení honičky, nebo kraťas o rekvizitách, všechny působí nesmírně odbytým dojmem. Sice vás zabaví na nějaké třičtvrtě hodiny a prozradí nemalé množství informací, nic to ale nemění na tom, že se jedná o nepromyšlené složení záběrů za sebe, které doprovázejí akorát audiokomentáře tvůrců. Je to podivně unavené a na dnešní dobu skutečně odbyté.

Je to škoda, protože pohled na natáčení v Dubaji, na finále na parkovišti nebo na sekvenci výbuchu v Kremlinu vypadá, jako by se za ním skrývalo ohromné množství informací. Jen se o ně nikdo nepodělí. O digitálních efektech tu třeba není pro jistotu vůbec žádná zmínka.

Zbývají tak pouze tři vystřižené (nebo alternativní) scény s volitelným audiokomentářem, z nichž je zajímavá jen ta první. Ta se měla objevit v samotném úvodu filmu a jedná se o představení záporáka. Od nevýraznosti by mu ale stejně nepomohla.

Všechny bonusové materiály jsou otitulkované. Pokud máte chuť na další dokumenty, musíte si odskočit do zahraničí. U nás vyšla pouze jednodiskovka, která na rozdíl od ostatních edic postrádá další dvě hodiny bonusů.

Obraz: 2.35:1 1080p (MPEG-4 AVC)
Zvuk: Dolby TrueHD 7.1 - anglicky, DD 5.1 - česky
Titulky: české...
Datum vydání: 2. 5. 2012
Cena: 599,-