O FILMU
U nás prakticky neznámý tvůrce Hans Canosa má své téma - dramatické vztahy započaté neškodným flirtem. Jeho režijní debut Alma Mater (2002) byl o harvardském profesorovi, který se za bouřlivých 60. let zamiloval do svého mužského asistenta. Slibně znající název jeho druhého (jak jinak než nezávisého) filmu nás nechce nalákat na snímek o pravidlech plodné konverzace s několika ženami najednou, natož s jednou. Jde spíše o film-experiment, který co do vizuální stánky nemá daleko k "proslaveným" filmům Mike Figgise Timecode a Hotel. Canosa nás seznamuje s Mužem (Aaron Eckhart) a Ženou (Helena Bonham Carter), kteří se náhodou potkají na veselce jejich společných přátel. A při hovorech o tom i onom zjistí, že to mezi nimi obstojně jiskří a že nejlepší bude, když spolu odejdou na hotelový pokoj, aby tam hlouběji diskutovali o problematice migrace chvostoskoků ;) Nebo tak něčem podobně osudovém. Canosa pro svou takřka archetypální sondu do minulosti, současnosti i budoucnosti vztahu zvolil poměrně náročnou metodu rozděleného plátna (dialogy obou postav se točily paralelně umístěnými kamerami, což sice umožnilo velmi živé scény, ale herci si prakticky neodpočinuli), kdy můžeme mnohem jasněji pozorovat reakce obou aktérů. Ale nejen to: kolikrát proti sobě stojí současná situace a minulost či budoucnost nebo se ukáže sled několikerých možných reakcí na ten samý vzruch. Podle nadšených reakcí recenzentů i diváků se zdá, že Canosa trefil do černého a i když se to nezdá, zvolená metoda není jen výrazem zoufalého hledání nějaké originální finesy, ale je velmi účelná a dějotvorná. Pokud to pro vás něco znamená, měli byste vědět, že Conversations With Other Women jsou pro gurua americké kritiky Rogera Eberta jedním z pěti nejlepších filmů roku 2005.