O FILMU

Jan Hřebejk a Petr Jarchovský si díky Pelíškům vybojovali pozici českých filmových hitmakerů a tvůrců, kteří dokáží dostat do kina celé davy. Díky oscarové nominaci Musíme si pomáhat měli navíc oficiálně potvrzeno, že jsou dobří. Bohužel ne tolik, jak se nás snaží přesvědčit. Absolutní úspěch Pelíšků se už nikdy nepodařilo zopakovat a kritika už z jejich filmů také neskáče metr a půl vysoko (Krásce v nesnázích jsme se nevysmáli zdaleka jen my). Medvídek tak možná bude pro kariéru téhle zatím nerozlučné dvojice hodně zásadní film. Buď se vrátí davy diváků a nepřející kritici si budou spokojeně vrnět, nebo to bude jasný signál k tomu, že je čas změnit žánr (nebo ještě lépe scénáristu). A o co půjde? Hlavními hrdiny budou tentokrát tři manželské dvojice a my budeme sledovat, jak se jejich vztahy rozpadají, utužují nebo fungují na setrvačník. Jarchovský odmítá opustit škatulku svých hořkých komedií, kterých už se většina lidí přejedla, a opět nám nabízí víceméně to samé jako v Krásce v nesnázích. Herecké obsazení je víc než jen nudná sázka na jistotu a já mám tak nějak pocit, že lepší už to zkrátka nebude. Navíc velkohubé kecy a přirovnávání k Americké kráse a filmům Woodyho Allena v mých očích filmu také příliš nepomůžou. Když se navíc člověk pořádně podívá na výraz Jiřího Macháčka, má pocit, že už se toho víc zkazit nedá. Jan Hřebejk je dobrý režisér, ale dobrovolně se nechal uvrtat do filmů, které jsou čím dál tím více stejné, čím dál tím více prázdné a čím dál tím více nudné. A já mám strach, že Medvídek tomu všemu nasadí korunu. Moc rád bych se pletl.

TRAILERY

FOTOGALERIE