Velké setkání akčních hrdinů v Expendables se povedlo na jedničku, letos však, tak trošku ve stínu Slye a jeho bandy, proběhla ještě jedna slezina hereckých kámošů. A vede ji Adam Sandler. V Hollywoodu se o své místo bát nemusí, a i když už jeho filmy nejsou tak sympaticky dementní jako dřív, pořád patří do první komediální ligy. A rád občas vypomůže kámošům. Jeho novinka Machři ukazuje, že na kamarádství se dá s trochou snahy utáhnout i průměrná komedie.

Odstřelit Machry by bylo snadné. On to popravdě vlastně moc dobrý film není. Příběh je jednodušší než u zmíněných Expendables, jen namísto násilí jsou tu okoukané fóry a pár herců, kteří tyhle okoukané fóry dokáží většinou prezentovat tak, že to člověka neurazí. To je všechno. Jednoduchý příběh o tom, jak se spolužáci ze školy sešli i se svými rodinami u jezera a pár dní vzpomínali na dětství a řešili svoje mindráky, ani větší ambice neměl. Máme tu povinné údery mezi nohy, nějaký ten pád obličejem do výkalů a trochu řevu. Tím ale naštěstí humorné podpásovky končí.

Zbytek je celkem pohoda. U Machrů se sice nebudete popadat za břicho a kontrolovat trenky, jestli jste si náhodou během záchvatu smíchu neucvrnkli, ale po pár minutách sledování filmu zjistíte, že je vám tahle banda vlastně docela sympatická. Nejvíc prostoru si pro sebe pochopitelně kradou největší hvězdy. Adam Sandler je bohatý, má doma Salmu Hayek (jejíž výstup v plavkách patří k vrcholům filmu) a pár rozmazlených fakanů, Kevin James je tlustý, sem tam někam spadne, ale je to sympatický nekňuba, kterému nemůžete nefandit.

Chris Rock, David Spade a Rob Schneider jsou trošku ve stínu výše zmíněné dvojice, ale každý dostane alespoň jednu scénu, ve které se pokusí vystoupit do popředí. Občas se to povede, občas ne a jen v případě Roba Schneidera se člověk modlí, aby ho někdo přetáhl lopatou po hlavě. Časy nechutností z Dobrýho striptéra jsou už sice naštěstí za námi, ale jeho milostné scény s ženou, která pravděpodobně do pěti let zemře, jen těsně balancují na hranici toho, co je vtipné a co už je nevkusné jako Iveta Bartošová.

Problém Machrů je ale ten, že se při jejich natáčení pravděpodobně nikdo nesnažil. Originální nebo neokoukaný vtip tu nenajdete, ani kdybyste celý film projížděli záběr po záběru. Dennis Dugan sice za sebou pár povedených komedií má (prakticky jen se Sandlerem), ale v tomhle případě na to jednoduše kašle. Stejně jako všichni ostatní. Musel by se totiž stát zázrak, aby Machři s takovým obsazením v kinech prodělali. Zámořští kritici dali sice svou nenávist patřičně najevo ve svých recenzích, z nichž jen 10% je kladných, ale diváci přišli v podobném počtu jako vždycky. Sandler zkrátka pořád táhne, tak proč se snažit, když můžou tvůrci jet na půl plynu a vydělat si to, s čím od začátku počítají?

Naštěstí tu ale funguje jedna věc, se kterou Sandler, Dugan a vlastně nejspíš všichni od začátku počítali. Celá tahle banda spolu už něco zažila. Schneider se Spadem kryjí hlavní hvězdě záda už několik let a nebýt jí, nejspíš by se k vlastním sólovkám propracovali jen těžko. Chris Rock pár věcí s Adamem Sandlerem také už natočil a Kevin James s ním v Když si Chuck bral Larryho vytvořil zatraceně sympatickou dvojku. Prostě to vypadá, že tahle pětice jsou doopravdy kámoši a ne jen herci, kteří se sešli při jednom natáčení. A ten pocit budete mít ze všech společných scén. Příjemná nálada se celkem rychle přenese na diváka a je tak celkem snadné odpustit filmu to, že jde vlastně o vykalkulovanou a naprosto primitivní komedii bez špetky ambicí. Jednoduše se na to fajn dívá, protože ústřední pětice je sympatická a naprosto přirozeně se baví.

Zdá se sice, že Machry Sandler natočil jen proto, aby se mohl sejít se svými kamarády, ale mohlo do dopadnout mnohem hůř. Ačkoliv jde o předvídatelný film, nekouká se na něj špatně. Všechno už tu sice před tím bylo (a ne jednou), ale když netušíte, na co do kina, tak vás Machři na ty necelé dvě hodiny v klidu zabaví. Večer sice nebudete vědět, o čem to celé bylo, ale mohlo být hůř. Alespoň to není tak bizarní jako Zohan.