Když se Hollywood rozhodne něco zremakovat pouhé čtyři roky po vzniku originálu, obvykle z toho nejsme moc nadšeni, v případě Kontrabandu to ale nakonec není vůbec žádný problém. Produkující Mark Wahlberg totiž dokázal sehnat za kameru Baltasara Kormákura, jenž se v původní verzi (u nás vyšla jako Z Reykjaviku do Rotterdamu) objevil v hlavní roli a patří mezi nejvýraznější islandské režiséry, a zároveň zajistil filmu prvotřídní hollywoodský servis. Prskat by tedy teoreticky měli jen hardcore fandové severské kinematografie a militantní odpůrci předělávek obecně. My ostatní budeme nejspíš rádi za to, že se Kontraband povedl a zviditelnil jednoho zajímavého evropského filmaře.

Kontraband: FOTOGALERIE

Fakt je ale ten, že kdo viděl originál, toho nová verze nijak zvlášť nepřekvapí. Jsou tu víceméně stejné zvraty a velmi podobně napsané postavy. Nové podání jen není tak mrazivé, šedivé a depresivní.

Každopádně jde o poctivý thriller, na němž se celkem těžko hledají zásadní chyby. Hlavním hrdinou je bývalé pašerácké eso Chris Farraday, jenž se musí vrátit do branže, aby zachránil život svému výrazně méně schopnému švagrovi. Tomu se povedlo hodit do moře zásilku drog a teď mu jde po krku agresivní prcek Giovanni Ribisi, který akorát čeká na důvod, aby mohl někoho rozstřílet na kusy. Farraday se tedy rozhodne přivést z Panamy do států pár milionů ve falešných bankovkách, ovšem jak to u podobných kšeftů bývá, nic nejde podle plánu a zdá se, že skoro všichni okolo ho chtějí buď zabít, dostat do vězení nebo si pro sebe urvat část peněz.

Kontraband je komorní thriller, takže místo akce se tu spíš mluví, vyhrožuje a mává pistolí před ksichtem.Kontraband nejvíc zaujme hlavně samotným pašeráckým prostředím. Ve filmech obvykle vidíme, jak se ve Vladivostoku na loď naloží kontejner se zbraněmi a ten si pak někdo v klidu v Los Angeles hodí na náklaďák a vesele odjede. Komákur ale ukazuje, že to zdaleka není taková sranda a že může být občas problém schovat na kravsky veliké lodi i obyčejnou igelitku s pár kily kokainu. Farraday a jeho parťáci musí neustále dávat pozor, protože jim jdou po krku celníci, lodní ostraha, kapitán a vlastně vůbec všichni. Je radost sledovat, jak banda profíků pobíhá po obří lodi a snaží se nepozorovaně ukrýt dva metry krychlové falešných peněž, aniž by se nechali chytit. Je to zábavné, napínavé, elegantní a chytré.

Samozřejmě žádná filmová pašerácká fuška nemůže probíhat bez problémů a z efektní upoutávky víme, že se bude i střílet. Na druhou stranu Kontraband je pořád spíš komorní thriller než akční podívaná, takže krom jedné vydařené přestřelky se tu nakonec doopravdy spíš mluví, vyhrožuje a máchá pistolí před ksichtem. Vůbec to ale nevadí, protože Kormákur měl štěstí na obsazení - a teď nemám na mysli jen konkrétně Wahlberga, jenž je spolu s Jeremym Rennerem pravděpodobně momentálně největším "obyčejným chlapem od vedle, co vám rozdupe hlavu, když ho naštvete.“ Tady to šlape na všech frontách. Ben Foster potvrzuje, že patří mezi nejvíce přehlížené herce současnosti, J. K. Simmons je jako kapitánská svině prvotřídní a třeba i Diego Luna, jenž se objeví jen na nějaké tři minuty, zvládne zanechat skvělý dojem a s jeho paranoidním magorem by člověk na pivo asi určitě nešel. V tomhle směru film funguje výborně a ačkoliv se tu napětí tvoří spíš s pomocí výhružek a naštvaných pohledů z očí do očí, lehce napjatí budete nejspíš až do samého konce.

Přehrajte si trailer Problém je v tom, že tohle tvůrcům nestačilo. Během celé části v Panamě jakoby někdo zavelel, že "se sakra musí něco dít", a tak se děje a divák se nemůže ubránit pocitu, že to je do značné míry samoúčelné. Když se tvůrci během nějakých deseti minut vytasí s padajícími kontejnery, prvním podrazem, panamským magorem číslo jedna, druhým podrazem, přestřelkou a honičkou, je toho prostě najednou moc a pečlivě vystavěná atmosféra sázející na realitu je pryč. Je to trošku škoda, protože najednou film ztrácí svou eleganci a tempo 

Kontraband je přesně ten typ filmu, který nám tu dost často chybí -  levný snímek, jenž sází spíš na zajímavé postavy a klasicky budované napětí než na hromadu CGI a prvoplánovou akci, herecky je precizní a dokáže bavit hodinu a půl bez většího zaškobrtnutí. Už dlouho se říká, že v Hollywoodu neumí vyprodukovat středně drahé, středně úspěšné a nadprůměrně kvalitní pecky. Kontraband ukazuje, že to jde.