Mohl se vemluvit do role v pátém Terminátorovi a jít do čtyř tisícovek kin stylem "all in". Mohl se až do zaslouženého hereckého důchodu ještě pár let (dílů) vézt na postradatelné vlně a šéfovat se Slyem hordě akčních borců, co to nechtěla vzdát. Mohl na vlastní farmě nerušeně vybíjet krtky svou sbírkou vojenských tanků. Neudělal ani jedno z toho a prostě se rozhodl vrátit v oldschoolovém béčku o šerifovi, co srovná do latě partu drogových překupníků. Můžeme teď donekonečna rozebírat, jestli to bylo chytré rozhodnutí, ale kdo četl některý z autorizovaných či neautorizovaných Arnoldových životopisů, ten musí vědět, že Rakouský dub měl na správné volby dobrý čuch. Ať šlo o kulturistiku, investice do realit, politické konexe nebo filmovou kariéru. Z kin utekl akorát tak včas do politiky, a dokonce i z ní vyšel v jednom kuse. Teď se nás snaží přesvědčit o tom, že i v pětašedesáti utáhne akční pecku. Zlí jazykové stojí nedaleko s prstem na spoušti, ale jejich čekání bude tentokrát marné. Ano, finančně je Konečná minimálně na americkém území trpkým propadákem (že by voliči svému guvernérovi vystavovali účet?), ale s jejími filmovými kvalitami to nikterak nesouvisí. Arnold se totiž vrací ve filmu, který mu dělá čest, a jeho extra letokruhy tu rozhodně nejsou na obtíž. Ba právě naopak.

Konečná: FOTOGALERIE

Kombinace nadržené režisérské extratřídy z Koreje a rakouské zabejčenosti, která chce světu ukázat, že na prahu Alzheimera zvládne holýma rukama posílat k pánu žoldáky, džípy, tanky a středně velké budovy, je k nezaplacení. Resp. umožní i anorektickému třicetimilionovému rozpočtu, aby kvetl pod rukama. Kim dodává za babku řízný vizuál, Arnie zas rozehrává krásnou etudu na téma "I´m too old for this shit", aniž byste ovšem tuhle hlášku brali jen na vteřinu vážně. Na plátně kolem něj všichni chodí po špičkách, před plátnem zas publikum visí na každé jeho replice, na každém povzdechnutí. Ono znovusetkání s ikonou má skoro až náboženský charakter, takže vlastně nevadí. když se prvních čtyřicet minut zas tak moc nestane. Hlavní záporák v Chevroletu (nejlepší product placement od Transformerů a naděje, že se ten film zaplatil předem) je totiž desítky mil daleko a Peter Stormare vlastně zabije jen toho, kdo si o to nejvíc říká. Spoilery? Nikoliv, Arnieho film jede podle blockbusterových pravidel vydaných v 80. letech. To, že se je potulní kazatelé typu Johna McClanea snažili několikrát přepsat, rakouská mašina bohorovně ignoruje. Tady umírají ti, co příliš mluví o svých rodinách a plánech. Vrch mají naopak ti, kdo vládnou větší ráží a většíma koulema. Tedy s výjimkou Jaimie Alexander, samozřejmě, ale ta leží na střeše s odstřelovačkou, takže ji berme jako výjimku potvrzující pravidlo.

Arnieho film poctivě jede podle blockbusterových pravidel vydaných v 80. letechZ ospalé, ale velmi příjemné pohodičky v zapadlé díře jménem Sommerston se film ovšem nenápadně láme v generický akčňák. Nevšimnete si toho hned, protože tenhle starší model Arnieho zvládá jednou rukou bavit publikum a druhou lámat vazy komukoliv, kdo nemá v jeho městě trvalé bydliště. Kim Jee-woon nikdy nezaváhá a poslušně plní žánrová schémata, abychom se skrz povědomý slalom zvratů a krvácejících pěšáků dostali k závěrečnému střetu. Jenže to všechno jde až moc hladce. Tak moc, že v posledních dvaceti minutách snímek skoro imploduje sám do sebe.

Jen těžko lze hledat příčiny na place. Arnold celou dobu vypadá, že by zvládnul podstatně vyšší váhovou kategorii a ustřeluje všem záporákům hlavy a naděje s velkou lehkostí. Pod koženou bundou se mu rýsují zbytky svalů, ze kterých byste uplácali tři Lautnery, Forest Whitaker lape po dechu, když čte jeho tajný spis (nezadá si s přehlídkou frček Caseyho Rybacka), a při plundrování skladu zbraní nelze v jeho očích nezahlédnout třpyt, který tam byl naposled v Komandu. Jinými slovy, aktuální model Arnieho pořád zfackuje cokoliv, co mu postavíte do cesty a při hlášce "They have an army", se vám chce doplnit "We have an Arnold". Jenže po přestřelce ve městě, která nabírá skoro až parametrů rockovského Vítejte v džungli, následuje vystřízlivění v kukuřičném poli a snad až příliš starosvětský a všelijak zakřiknutý duel. Režisér Kim Jee-woon na domácí hroudě předvedl takové šílenosti, že ho rozhodně z umírněnosti podezírat nemůžeme, stejně tak scénář ovlivňuje atmosféru snímku tak minimálně, že je vlastně degradován jen na pomocné noty. Není důležité, co je na papíře, ale jak moc Arnold pohne obočím.

Přehrajte si trailer Potíž je v tom, že ačkoliv se hlavní hvězda může rozkrájet, a film je díky ní o světelné roky lepší a zajímavější, než obvyklá béčková výplň videotrhu, drží ji na uzdě nedostatek koulí a fondů v rukou těch nejdůležitějších - producentů. Možná vám připadá, že plácám nesmysly, protože ten film je eRko a je v něm chlápek, co se po zásahu světlicí rozprskne na všechny strany. Jenže přes všechny laciné hemoglobinové ohňostroje ten film přesto ani zdaleka nedosahuje politické nekorektnosti Komanda. Žádná parní potrubí v břiše, žádné cirkulárky mezi oči nebo hlášky o tom, kdo koho zabije posledního. Arnie to v sobě pořád má, ale už ho to nenechají dělat! Záporák je povrchně cool, ale nikdy nemáte pocit, že byste se ho měli bát. Je to jen namachrovanej blbeček v naleštěném penisu, co sviští po asfaltu 350 km/h. Johnny Knoxville má doma náckobijku a jde do boje v rytířské helmě, ale víc obskurností už se z jeho postavy nevytěží. Proč? Konečná má dobře našlápnuto, ale ve chvíli, kdy se mají odpálit rachejtle v hlavní akční scéně, jako by někdo v zákulisí vztyčil prst. Bacha, ať to není příliš velká divočina. Musíme myslet na lidi z venkova, těhotné ženy, kardiaky a osoby s algofobií - i ti si přeci náš film chtějí užít.

A proto Konečná před cílovou rovinkou zatahuje pomyslnou ruční brzdu. Propásne tak tu jedinečnou příležitost být buď přehnaně ujetou (ne nutně brutální, ale pomohlo by to) variací na akční filmy přelomu osmdesátých a devadesátých let, nebo naopak uvědoměle nadsazeným komentářem Arnoldovy filmografie (pár odkazů se tu najde, ale to byly zjevně spíš momentální nápady přímo během natáčení). Chybí výrazné postavy, chybí výrazná koncovka, chybí odvaha jít do retra na sto procent nebo vymyslet něco nového. A proto tenhle akčňák nehne světovými tabulkami co do počtu mrtvol nebo kreativních killů.

Pánové s kufříky prostě řekli ne, a tak se Arnold do kin vrací "jen" s řemeslně neprůstřelnou a žánr ctící akční jednohubkou, jež naznačuje potenciál, který se v největší hvězdě svého žánru skrývá. Při pohledu na víkendové tržby je to smutná bilance, ale nesmíme zapomínat na to, že Arnie stihnul roztočit minimálně dva další filmy (Ten a The Tomb), ve kterých se může rozpřáhnout a konečně uštědřit plnotučné K.O.. Z kasy už se asi víc dolarů neposype, ale zub času Arnieho na lopatky položit nedokázal. Zatímco Sly se pokusil své hrdiny transformovat, Arnie nám medvědí silou ukazuje, že i po šedesátce klidně uhraje původního Johna Matrixe. Jen u toho bude víc nadávat na bolavá kolena a zrušené odpolední bingo. Už pro tenhle důkaz místo slibů, jakkoliv mu chybí kulervoucí finiš, se vyplatí Konečnou vidět. Dokazuje totiž hlavně to, že definitivní stopku oběma idolům s kulomety vystaví až komerční eutanazie jejich milovaného žánru. Nikoliv jejich doktoři nebo pojišťováci.