O FILMU
Irák, 11.září, válka, vojáci, George Bush a všichni lidé kolem něho, kteří ho podporují v destruktivních tazích vůči východu. To je nevyčerpatelná studnice dokumentaristických témat, za která většinou tvůrci dostávají mezinárodní ocenění, chvilku se o nich štěbetá a pak zmizí v zapomnění. Minimálně první bod (speciální cena ze Sundance, jak jinak) No End in Sight splňuje. Dokumentaristé si v případě tohoto filmu vybrali jedno z témat, které se ve výčtu ze začátku zdá asi nejméně otřepané - snaží se najít důvod, proč je situace v Íráku momentálně taková, jaká je. Proč nefunguje armáda, proč dochází ke stálým únosům, občanským válkám, proč americká armáda dělá to a to a proč se to těm a těm nelíbí. Takový mišmaš všech možných i nemožných názorů, který má být sestříhán z více než dvou set hodin podkladových materiálů, které začínají už někde v Baghdádu před čtyřmi lety. Od toho okamžiku až do konce se vám tvůrci pokusí vnutit jak je všechno špatně, řeknou vám, co už víceméně víte, okoření to nějakou tou kontroverzí, pokusí se svést vinu na někoho vysoko postaveného atd. Je to schéma, které známe už prakticky nazpaměť. Doufejme, že to ocenění ze Sundace znamená alespoň trochu šťávy kolem suchého masa bez přílohy.