Cival

Když už se nám tak osvědčil trailer na DiCapriovu 11. hodinu, zkusme se ponořit do dokumentárních hlubin v krátkém čase ještě jednou. Jak jinak než o Iráku. Četnost výskytu tohoto tématu v amerických komunikačních kanálech roste v posledních měsících takřka exponenciálně, své k věci proto musí říct další pohrobci bratrů Lumiérových. Osten jejich výpovědi bude pochopitelně ztupen tím, že – jak už jsem naznačil – irácká mise je teď hodně trendy. Zatímco první tři čtyři roky po Dvojčatech se do blízkovýchodního tažení příliš nešťouralo, teď se se žalováním na George Bushe roztrhl pověstný pytel. V důsledku to znamená, že pokus o komplexní příspěvek do diskuze o (ne)zvládnutosti vojenské mise asi nepřinese mnoho nového co se obecných dojmů týče. Pokusí se spíš vycizelovat formu, pocitově zaangažovat diváka (v závěru se zdá, že snad i vydírat ve stylu nového songu od Pink) a to vše doklepnout věcností a umně zapracovanými odhaleními ze sklepení Bílého domu. A tím definitivně vytvořit zdání druhého Vietnamu. Nic proti tomu, když jej leckdo prohlásí za oprávněné. Pouze trailerová prezentace by mohla dopadnout stejně nářezově jako u zmiňovaného 11th Hour. Klidně bez Linkin Park, ale s dravější koncepcí, která by nezůstala u jemného pozvání k průzkumu „skutečného stavu věcí“. Takhle se nadšeně chytnou asi jen armádní stratégové a koordinátoři bezpečnostních složek nasazených v zahraničí, kteří budou chtít zasvěceně dovysvětlit, proč je konec v nedohlednu. Plus Michael Moore, pochopitelně.