O FILMU
Inkviziční procesy patří nejen k nejsmutnějším kapitolám v historii církve svaté, ale i lidstva celého. Můžeme nechat katolicismus katolicismem, jen ať si papežové klidně hřímají svá moudra ve jménu lásky k bližnímu svému... Z inkvizičních čuňáren i tak odečteme věci symptomatické celému člověčímu rodu. Proto si pálení čarodějnic vybral za téma Otakar Vávra, který ve vypjatých měsících okolo srpnové návštěvy sovětských vojsk v Praze, obohatil zlatý fond české kinematografie o sugestivní ohlédnutí na konec 17. století. Kniha Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice připomínala skutečné procesy v zemi české, které si mezi lety 1678 a 1695 vyžádaly 105 lidských obětí. Vávra reálné události zahustil, jak kdyby proběhly během dvou tří týdnů (filmový čas utíkal vždycky jinak), oblékl hostinského Bobliga znovu do taláru a nechal jej na základě úzkoprsé stížnosti jednoho faráře promarnit mnoho lidských životů. Je-li po ruce kladivo či bula a v sedle nenasytný pán a jeho pohůnek, jsou i dobří lidé bez šance.