Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Kapelo, hraj | En fanfare | 2025
csfd  imdb  kinobox
US premiéra: nestanovena
CZ premiéra: 15.05.2025
režie: Emmanuel Courcol
hrají: Benjamin Lavernhe, Pierre Lottin, Ludmila Mikaël, Jacques Bonnaffé, Sarah Suco

Kapelo, hraj: Recenze


ikona
Jokolo
aerofilmsen fanfarekapelo, hrajthe marching band
Lze smíchat dechovku a klasickou hudbu? A lze dát dohromady zcela odcizené bratry? 

Francouzský režisér Emmanuel Courcoul na sebe před pár lety stihl upozornit taškařicí Triumf, která získala Evropskou filmovou cenu za nejlepší komedii. Teď se po pár letech vytasil s dalším, o něco osobnějším snímkem, okolo nějž se mu podařilo vyvolat ještě větší a příjemnější šum. Film Kapelo, hraj si u francouzských filmových cen César Awards vysloužil nominace za nejlepší film i scénář, na festivalu San Sebastián obdržel rovnou diváckou cenu za nejlepší snímek a svou premiéru si odbyl na festivalu v Cannes. Není tedy divu, že se snímek skrze distribuční společnost Aerofilms podívá i do českých kin. A je to moc dobře.

Francouzi totiž umí velmi dobře skloubit citlivé drama a odlehčenou komedii, čehož je film Kapelo, hraj zářným příkladem. Nápad na premisu se vynořil v režisérově hlavě ve chvíli, kdy točil dokument o vesnické kapele na severu Francie a došlo mu, o jak velký národní fenomén jde. Pro srovnání si představte českou dechovku obohacenou větší dávkou folklóru. Prostředí vesnické kapely, v níž se sdružují dobráčtí zaměstnanci místní továrny, pak obohatil o svět té nejčistší formy klasické hudby. A aby každá ze stran měla lidské atributy, každému z hudebních těles je přiřknut jeden bratr. Thibaut je mezinárodně uznávaným dirigentem, jenž si nechává říkat maestro, zatímco Jimmy pracuje za mrzký plat ve školní jídelně a občas si foukne do trombónu. Lze tyto dva světy vůbec skloubit?

Hudba je tu však spíše toliko prostředkem nežli samotným ústředním tématem. V popředí totiž stojí zejména vztah dvou bratrů, kteří si k sobě musí najít cestu za poměrně nevšedních okolností, jež by jinak vydaly na samostatný film. Bez spoilerů však uveďme jen to, že Jimmy a Thibaut byli nuceni vyrůstat za zcela odlišných podmínek, čímž film vhodně před diváka předhazuje plejádu podnětných témat. Jak moc záleží na výchově a jak moc na genetice člověka? Co vše je potřeba pro rozvíjení vlastního talentu? A jak maličká náhoda stačí k tomu, aby můj život nabral zcela jiný směr? Otázky to jsou mnohdy tíživé, ale filmu se daří mezi nimi melodicky promlouvat s nenucenou lehkostí.

Vybalancovat dramatickou a komediální linku se totiž tomuto titulu daří výborně. Přestože jsou před charaktery kladeny velmi náročné situace, scénář nikdy nesleví z optimistického nadhledu, jenž je přítomen u všech postav. Hlavní protagonisté a bratři, kteří se postupně sbližují, jsou velmi sympatičtí, uvěřitelní a lidsky pojatí. Courcol výborně prodává jejich neslučitelné odlišnosti i jejich nepopiratelné podobnosti, čímž mezi nimi utváří živý vztah, který pohodlně vystačí na celou stopáž. Místy sice snímek šlápne vedle a načne téma, jež by zasloužilo více prostoru či péče, ale celkovému vyznění to nijak nepřekáží.

Vžití se do všech protagonistů velmi napomáhají i skvělé civilní výkony. Zejména Pierre Lottin v roli dobráckého, leč odměřeného a lehce cholerického Jimmyho ve svém výkonu perlí. I díky jeho projevu se v divákovi postupně a nenásilně daří budovat sympatický pocit obyčejnosti, kdy lehký děj skrze uvěřitelné postavy svižně odsýpá. Scénář pro budování ústředního vztahu volí vhodné interakce, které jsou zároveň dobře propojeny s hudební složkou. Všechny motivy tak spolu ladně a synchronně proplouvají příjemným filmem jako líbivá melodie, která hezky hladí po duši.

Nejde však jen o nenáročnou oddychovku, jak by se mohlo zdát. S blížícím se koncem tonalita snímku postupně tmavne a do popředí se dostávají i jiné pocity než pobavení či radost. Courcoulovo dílo není skoupé na některé náročnější momenty, které však vždy jdou ruku v ruce s ústředními motivy. Ty se pak všechny v mocném crescendu propojí v úžasně citlivém závěru, který je přiznaně přepálený, možná lehce kýčovitý, ale plně v souladu s doposud viděným. Slzám se v takovou chvíli jen těžko ubránit, neboť vyústění vztahu dvou bratrů a precizní zpracování načrtnutých motivů v jedné scéně v divákovi musí hřmotně rezonovat.


Přehrajte si trailer
Kapelo, hraj tak není výjimečným dílem, které by sbíralo ta největší světová ocenění. Jde však o velmi povedený a citlivě zrežírovaný mix komedie a rodinného dramatu, v němž se zručně propojují jak nesourodé postavy, tak zdánlivě nesourodé motivy. Zapadlý klenot, který by v kinech bylo škoda minout. 

 

Verdikt

avatar8/10

Jokolo

Dva bratři se po letech shledají, aby si k sobě skrze nesourodé hudební prvky i zcela odlišné životní poutě znovu našli cestu. Kapelo, hraj je citlivou směsicí komedie a dramatu, v níž hudba hraje stejně výraznou roli jako dobře napsané postavy a zajímavě načrtnuté motivy. Velmi příjemný film, kterému čistě subjektivně díky skvělé hudební složce a brilantně kýčovitému závěru napaluji o bod víc.



Hodnocení čtenářů

  • avatar7/10

    Slarque

  • avatar9/10

    Jotryk

© copyright 2000 - 2025.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace