Příroda si vždycky cestu najde. A zjevně nejen příroda, ale i série o Jurském parku. Dlouhých 22 let poté, co Steven Spielberg uhranul svět svým trikově revolučním dobrodružstvím, se k dinosaurům vracíme. Co na tom, že už jsme se jich v sequelech, televizních seriálech, IMAXovských exhibicích a dalších rodinných filmech nabažili až až. Na Isla Nublar to těmhle přerostlým ještěrkám pořád sluší nejvíc.

Jurský svět: FOTOGALERIE

Colin Trevorrow neservíruje dinosauří roller-coaster, ale spíš vyváženou dobrodružnou podívanou pro celou famílii.Je fajn se vrátit na jejich rodnou hroudu a užít si další jízdu, která může být etalonem lehké hollywoodské zábavy. Jurský svět samozřejmě nemá ambice být nějakým přelomem a blockbusterovou revolucí. Jde o konzervativní update Spielbergova megahitu, který dlouhé minuty příběhově kopíruje jak původní trilogii, tak všemožné jiné velkobijáky o velkopotvorách. Připlujeme do světa, kde se na tahle monstra naivně láká, pak nám jsou postupně odtajňována, aby se záhy mohl úžas zlomit v děs. A přesvědčení, že máme přírodu pod palcem, se opět mění v drtivé zjištění, že i tady silnější pes vy-víte-co a že tím silnějším psíkem rozhodně není domýšlivý člověk, ale nějaká pekelně rychlá/silná/krvelačná/celkově kurevsky nebezpečná mrcha.

Jurský svět kopíruje mustr Jurského parku, akorát do něj vkládá více postav, více lokací a více dinosaurů. Charaktery vás nedojmou, protože jde o pouhé šablonky, mezi kterými výrazněji baví jen indianajonesovský Chris Pratt, potěší však zjištění, že castingoví agenti tentokrát při lovení dětských herců nesáhli mezi nesnesitelné spratky. Mnohost dinosaurů a atrakcí ale k duhu jde, protože ve velmi svižném tempu profrčíme novým parkem a záhy se už řeší patálie se zmutovaným satanosaurem jménem Indominus Rex, takže se loví, utíká, pronásleduje, kvílí, umírá a… a tak pořád dokola.

Soudná dvouhodinová stopáž je vyplněna spoustou poutavých epizodek, bez vaty a bez zbytečných vsuvek. Když už se skládá pocta originálu, nejde o nějakou topornou snahu budovat vlastní mytologii ani o příliš doslovné citace, z nichž by bylo zřejmé, že tvůrci nemají nabídnout co nového, ale spíš o lehkou a údernou retro vzpomínku. Dostatečně stylovou, přitom i akurátně prospívající ději. A ten se vytrvale posouvá kupředu, takže se můžete konstantně bavit od úvodního rozlomení vajíčka až po závěrečné fanfáry.

Jurský svět je řemeslně špičkovým megafilmem, na kterém je cítit každý dolar. A i když je jeho technostylizace poněkud infantilní, ušitá na míru spíš klukům školního věku a legostavebnicím, o které by měli škemrat u rodičů, výsledkem je naprosto důstojné a plnohodnotné dobrodružství pro celou rodinu. Neznámý režisér Colin Trevorrow, jenž si po premiéře Jurského světa bude moct stoprocentně vybírat ze spousty extrémně lákavých nabídek, neservíruje dinosauří roller-coaster, u něhož by si nešlo vydechnout, ale spíš vyváženou podívanou, v níž je všeho tak akorát: Napětí, akce, trikových lákadel, humoru i školometského poučení.

Silnou stránkou Jurského světa je ale i nadhled, nejen co se týče špičkování mezi postavami a fórků na účet jurské série (a obecně i přežranosti ještěrkami), ale i když jde o zapuštění dinosaurů do příběhu: Vidíme staré známé potvory, ovšem v nových situacích, které možná na papíře mohly působit směšně, ve filmu ale po mém soudu fungují naprosto parádně – a i velociraptoří úderka, i T- Rex nebo to obrovské mořské hovado si získají váš respekt, přestože jste se jim posledně smáli v komedii s Brendanem Fraserem nebo v traileru na Iron Sky 2. Tvůrci totiž s látkou pracují velmi moudře a uměřeně, příběh má skvělou gradaci (asi není náhoda, že na scénáři makali kormidelníci nových Planet opic) a důkladně využívá jak možností celého parku, tak i jednotlivých motivů a linek, které logicky spojí v hutné finále.

Přehrajte si trailer Trevorrow i tady potvrdí, že byl i jako no-name skvělou volbou, že každá zpomalovačka, hrdinská póza i fórek se pod jeho režijním vedením trefují a že mu nedělá problém vyrukovat i s našláplými a velkorysými akčními manévry (viz nálet pterodaktylů). Potěšujícím plodem pak je oživení celé frančízy ne nastavovanou kaší, nebo mátožnou pietou, ale svěží a efektní letní popcornovkou, která do série napumpovala spoustu čerstvé energie a dala jí hodně velkou šanci žít dál.

V takhle pozitivní výsledek jsem nedoufal – vždyť ani slovutný Steven Spielberg něco podobného před lety ve Ztraceném světě nezvládl. O to větší aplaus si ten nový svět, Jurský svět, zaslouží.