Nehodlám chodit kolem horké kaše a řeknu to rovnou. Nechci se Jackie zabývat déle, než bude nezbytně nutné. Ten film za to nestojí. Má tři nominace na Oscara i Natalii Portman, která se v hlavní roli evidentně snaží, ale celkově je to divácky atraktivní asi jako když sledujete, jak se vaří voda na čaj. 

Jackie: FOTOGALERIE

Nechci však začínat úplně negativně. Jackie má parádní kostýmy a Portman poctivě nakoukala pohyby Jacqueline Kennedyové a nastudovala její hlas. A tím končím. To ostatní není špatné, ale nudné. Dokonce tak moc, že sáhnu po největší zbrani internetových válečníků a zapnu si caps lock. NUDNÉ. Koukat se na to, jak první dáma Spojených států prožívá smrt svého muže a přemýšlí, co dál se svým životem, je peklo, a i když má Jackie jen něco přes devadesát minut, vleče se jak čekání na výsledky testu otcovství. 

Pablo Larraín totiž vlastně o ničem nevypráví. Jen tu máme jednu paní, která na mě působila jako dokonale strojená robotická verze člověka bez vlastního názoru, viditelných emocí a s hlasem, kvůli němuž byste ji nejradši uškrtili, a ta paní chodí a čumí a je smutná. Beru, že smrt manžela a následné události jako je organizování pohřbu a stěhování z Bílého domu, asi nebyla žádná sranda, ale v Jackie nejsou žádné konfliktní situace, žádné scény, které by gradovaly nebo se někam vyhrotily. Natalie Portman má jen účes Jackie Kennedyové, nosí stejný kostým a tváří se jako žena, jíž umřel manžel a ona tak jen zlomeně čučí a otravuje všechny kolem sebe svou neschopností cokoliv rozhodnout, udělat nebo říct. 

Nechci tím znevažovat fakt, že se vyrovnává se smrtí blízkého člověka, film však nedovede nikdy proniknout hlavní hrdince do hlavy. Jen snad ve dvou dialozích ke konci se trošku obnaží a je vidět, na co myslí, bohužel však přijde až moc pozdě. Do té doby Jackie jen pomalu kráčí po Bílém domě jako tělo bez duše a neví, co chce. Nikdo jí tu neškodí, nikdo tu na ní v ničem netlačí, přesto dokáže svou apatičností viditelně vytočit hned několik lidí, kteří jí chtějí stát po boku. A právě momenty, kdy jim alespoň trošku rupnou nervy a oni jí naznačí, že už její hry na otupěle se tvářící Kristen Stewart ze Stmívání mají plné zuby, jsou alespoň trošku zajímavé. Těm hrdinům totiž budete rozumět. 

Přehrajte si trailer Nejsem přítel životopisných filmů (právě naopak), u Jackie bych ovšem ocenil nějaké informace o tom, co byla zač, jak přemýšlela a jaké měla ambice, sny či touhy. Bez tohohle totiž Natalie Portman hraje jen prázdnou skořápku, která díky svému otravnému hlasu a pohybům dokonale nacvičeným pro fotografy a kamery působí jako stroj. Možná jde o umění, ale spíš je to fakt jen nuda. Obyčejná, chladná, utahaná a vysilující.

Nejlépe to vystihl kolega Rimsy, když řekl „Ten Kennedy to nakonec asi docela vyhrál...“ Radši kulku do hlavy než tenhle hollywoodský ekvivalent valia, u něhož se všichni museli zatraceně snažit, aby výsledek nebyl ani trochu zábavný. Zbytečnost.

P.S.: Lidi zodpovědné za to, že má Jackie nominaci na Oscara za hudbu, bych donutil ten soundtrack poslouchat. Po hodině by skončili jako slintající trosky ve vypolstrované cele. Já k tomu měl sakra blízko.