Se slovem „fenomén“ se musí šetřit. Když se fenoménem nazve Elvis, Beatles nebo James Dean, tak je to samozřejmě v pořádku, když se ovšem tohle slovo použije v souvislosti s kapelami s pětiletou životností jako One Direction nebo Spice Girls, tak už méně. O knihách Dana Browna se také mluvilo jako o fenoménu, ale to už je minulost. Fanoušky má pořád, rozhodně to však už není taková hvězda a vydání jeho knih není taková událost jako před pár lety. Přesto se v Hollywoodu rozhodli zkusit to s ním ještě jednou a když lidi přišli na Šifru mistra Leonarda a Anděly a démony (i když už jich tolik nebylo), mohli by přijít i na Inferno. Já se vás teď pokusím přesvědčit, proč byste na něj chodit neměli. A tvůrci mi tu práci popravdě dost usnadňují. 

Inferno: FOTOGALERIE

Inferno je totiž jeden z nejhorších filmů, které jsem letos viděl a v podstatě se o první místo pere se Strašidly Zdeňka Trošky. Jen to víc bolí. Když jde totiž člověk do kina na novou troškovinu, tak tuší, že to nebude žádná výhra. U filmu Rona Howarda s Tomem Hanksem ale tak nějak očekává jistou úroveň kvality a ta tu není. Inferno totiž zklamává prakticky úplně ve všem. Pozitivní body sbírá jen za dvě věci. Za hudbu Hanse Zimmera, jenž už složil zajímavější věci, avšak i zimmerovský průměr ve zbytku toho zoufalství okolo zvládne vyniknout, a za pár pěkných záběrů na italské a turecké památky. Jít kvůli nim do kina by ovšem asi byla blbost, že jo. No a všechno ostatní tu stojí za prd. 

Zatímco v Šifře se řešila vražda v Louvru a sexuální život Ježíše Krista, v Andělech a démonech se bojovalo o osud církve a Vatikánu. Teď jde o celé lidstvo. Jeden prvotřídní magor totiž vytvořil virus, jenž může vyvraždit polovinu lidstva a tím lidstvo zachránit. Nebo tak něco. Výsledkem je, že se symbolog Robert Langdon probouzí v nemocnici se střelnou ránou na hlavě, nepamatuje si poslední dva dny a musí utíkat před nejnešikovnější vražedkyní na světě a zachránit planetu. Minimálně ve své první hodině je Inferno jedna velká honička, při níž nehrdinsky zakulacený Hanks a otravně vyjevená Felicity Jones běhají (nebo spíš rychle chodí) od jedné památky ke druhé a unikají policii a drsňákům ze Světové zdravotnické organizace, bohužel nikoliv díky svým schopnostem, ale díky režisérově vůli. Prakticky všechno se tu děje náhodou a „protože proto, nepřemýšlejte, máte tam Hankse a stálo nás to dost peněz, takže koukejte a bavte se“.

Inferno je hloupý film a i svoje diváky považuje za hloupé. Chování hrdinů tu nedává smysl, zvraty buď odhadnete několik minut dopředu, nebo jsou přesvědčivé a logické asi jako předvolební program Tomia Okamury. Trvalo jen pár minut, než ve mně začal klíčit pocit, že ze mě Inferno dělá idiota. A to v kině fakt nemám rád. Jsem ochotný to tolerovat u filmů jako Rychle a zběsile, kde se na logiku zapomene v okamžiku, kdy Vin Diesel ujíždí na dálnici před tankem, ale Inferno se celu dobu tváří důležitě a vážně, aniž by si samo bylo vědomo toho, jak moc je naivní, tupé a - a to především - strašlivě nudné. V tom filmu se pořád něco děje, respektive Ron Howard se pokouší, abyste ten pocit měli, nikdy to ovšem nedokáže strhnout. Proč? Možná proto, že Langdon je uchcaný nerd, co všechno ví a má víc štěstí než rozumu. Možná proto, že i přes pokusy tvářit se velkofilmově zůstává film jen předraženou historkou o záchraně světa, která by příběhově neobstála ani v televizi. Možná proto, že hlavní hereckou hvězdu to evidentně nebaví. Možná proto, že Brown prostě napsal srágoru a nic lepšího z toho vytáhnout nešlo. Nevím. Nezajímá mě to. Důležité je, že se to nepovedlo.

Přiznám se, že nic moc konkrétního si z těch předchozích langdonovek nepamatuju. Snad jen to, že dvojka mi vážně nevadila a že i ona byla spíš dobrodružně-špionážní béčko, ačkoliv se tvůrci snažili hrát si na něco víc a tvářit se jako filmová událost. Inferno ale už nezvládá klamat tělem. Nefungují v něm ani ty základní věci jako napětí a vztahy mezi postavami, Howard se nezmůže na žádnou zajímavou scénu a Hanksovi podobné hrdinské typy nikdy moc neseděly. Celkově Inferno působí jako film, který vznikl proto, že to někdo někde měl ve smlouvě. A nikomu se do něj asi moc nechtělo, protože takhle unylý thriller jsme tu neměli už zatraceně dlouho.