V rámci dohánění restů jsem si konečně našel čas na tuhle nenápadnou gangsterku od scenáristy Kódu Enigmy a debutujícího režiséra v jednom Grahama Moorea, hned zkraje ale prozradím, že navzdory mému jásání nad trailerem a těšení se z další role sladké Zoey Deutch nepůjde o nadšenou recenzi. Vlastně nepůjde ani o kdovíjak spokojený text. The Outfit je totiž převážně sterilní směsicí dobře míněných nápadů, které režisér bohužel podle mého názoru nezvládl adekvátně prodat. Ale hezky popořadě.

Snímek vypráví o malém krejčovství někde uprostřed Chicaga, které místní gangsteři využívají k odkládání a vyzvedávání obálek s… čímsi. Vede jej stárnoucí krejčí Leonard v podání Marka Rylance, kterému dále asistuje sličná, ale vzdorovitá recepční Mable (Deutch). A protože snímek šetří prostorem a kamera nikdy neopustí svět malého krámku s obleky na míru, přirozeně zde není ani mnoho dalších postav. Vedle výše zmíněných tu tedy máme ještě syna hlavního bosse Richieho (Dylan O’Brien), hitmana Francise (Johnny Flynn), bosse samotného (Simon Russell Beale) a ke konci ještě pár dalších, které ale není třeba jmenovat.

Zápletka se pak točí kolem hledání krysy, která na mafiánskou rodinu donáší, a hlídání kufříku, jenž údajně obsahuje důkazy o tom, kdo onou krysou je. I přes svou zdánlivou jednoduchost ale scénář selhává v základních věcech. Tak zaprvé motivace postav jsou plytké, občas se chovají tak, jak jim káže děj, a nikoli logika, zvraty jsou navíc celkem průhledné, a kdo má aspoň trochu nakoukáno, dokáže celkem spolehlivě odhadnout, kdo je kdo, a jak snímek asi skončí, už po pár minutách. Tím pádem se pak z jeho sledování stává docela vyčerpávající činnost, ze které vás jen občas vyruší zajímavý kus dialogu nebo příchod nové postavy.

Většinou ale konverzace postav a jejich pátrání po pravdě působí křečovitě a párkrát jsem z nich měl dokonce pocit, že herci improvizují. Spíš než vyloženě špatný mi ten scénář přišel nedopečený a na konci ještě ke všemu překombinovaný. Pořád jsem z něj byl však míň zklamaný, než ze samotné Mooreovi režie. Tohle jméno za kamerou holt nepřináší moc štěstí a The Outfit tak ze všeho nejvíc trpí tím, že je zkrátka fádně natočený. Když se totiž podíváte na to, jak mistrovsky jsou zrežírované jiné slavné filmy z jedné místnosti, působí vedle nich The Outfit jako ošklivý bratránek, který se chtěl dostat do lepší společnosti, ale zapomněl se na to obléct. S prostorem se absolutně nepracuje, kamera vše zabírá staticky a na nějaké dlouhé záběry bez střihů taky rovnou zapomeňte. Postrádá to dynamiku, údernost a koneckonců i to napětí.

Přitom je to škoda, protože před kamerou opět jednou sledujeme herecký koncert Marka Rylance, kterému všichni ostatní parádně sekundují. Zejména snaživé je trio O’Brien, Deutch (oba si zahráli i v novince Hashtag podvodnice) a slizký Flynn. Ten si vystřihnul docela odporného záporáka, který s člověkem nějakou dobu zůstane. Ne snad proto, že by to byl kdovíjaký zloduch, je však akorát tak chladnokrevný a protřelý na to, abyste ho po pár minutých začali nenávidět a ten názor nezměnili až do skončení filmu, kdy k němu objevíte nečekaný respekt, protože bez něj by ten film byl nejspíš o dost horší.

106minutové drama z krejčovské dílny tak bohužel do žánru nepřináší takřka nic nového, je to skvěle zahraná, ale příliš upovídaná gangsterka, kterou nepodržely ani scénář, ani režie. Osobně jsem pak rozkročený mezi pěti a šesti, atraktivní zasazení a sympatičtí herci mi ale velí jít spíš nahoru. Tak nějak jsem ale doufal, že na té škále budu přemýšlet o jiných číslech.