V poslední době je to s dobrými animáky na štíru. Pixar pohltila disneyovská sequelidita, u DreamWorks ždímají dávno vyčpělé série se zvířátky a jen čas od času se objeví něco, co by zaujalo diváky nad 12 let (Raubíř Ralf!). Hotel Transylvánie tak v téhle konkurenci relativně vyčnívá, protože se alespoň snaží o něco trošku originálního.

Nápad, že Drákula postavil tajný hotel, kam jezdí na dovolenou všechna slavná monstra, vůbec není marný. Děcka tu mají roztomilé příšerky, hororoví fandové si můžou dělat čárky, kolik povědomých tváří se objeví, a na všechny ostatní čeká sehrané duo Sandler-Samberg, které s chutí namluvilo dvě hlavní postavy. Když se tedy do Hotelu Transylvánie začnou sjíždět legendy všeho druhu a následně sem zabloudí jeden človíček, jehož přítomnost musí Drákula za každou cenu utajit, máte z toho celkem pozitivní dojmy.

S přibývajícími minutami bohužel spokojenost chladne. Místo toho, aby se film rozkročil do nápadité taškařice, která by ze sympatického námětu vytěžila maximum, přichází příklon k jednoduchoučké báchorce o slastech a strastech rodičovství. Fóry zůstávají na úrovni „Frankenstein se bojí ohně“ nebo „Neviditelný muž nevyniká v pantomimě“ a z čím dál tím monotónnější podívané vás vytrhne jen pár akčnějších scén a závěr, který použitým postavám skládá moc pěknou poctu.

Hotel Transylvánie tak ve výsledku nenadchne. Na druhou stranu ale bez problému funguje jako krapet netradiční animovaná jednohubka, která holt neměla dostatečné ambice na to, aby překročila svůj stín. Podobné pokusy o něco jiného jsou každopádně pořád vítanější, než další Doba madagaskarová v botách.