Musím se přiznat, že sérii Hotel Transylvánie mám docela rád. Nebo jsem alespoň ještě před pár dny měl. Vedle věcí od Pixaru a dalších ambiciózních animáků je docela fajn vidět v kinech jednou za čas obyčejnou grotesku, která nemá komplikovaný příběhů, je v ní spousta postav, přičemž každá dostane solidního dabéra a prostor vyniknout, a celé to příjemně šlape. Žádná velké ambice, ale dost nápadů na to,a by to dvě hodiny člověka bavilo, neurazilo a za pár let mohl v kinech bez problémů strávit hodinu a půl s dalším dílem. Čtyřka se sice kvůli covidu nakonec kinům vyhnula a skončila rovnou na Amazon Prime, sérii opustil režisér Genndy Tartakovsky a Adam Sandler s Kevinem Jamesem se taky nevrací, v základu by to však mělo být to samé co minule. A tudíž tedy opět OK animák. Jenže tentokrát ne. Tentokrát jakoby se to celé zadrhlo. 

Na první pohled tu nejsou žádné zásadní změny, které by měly vézt k tomu, že je čtyřka horší než jednička, dvojka, nebo trojka. Vrací se staří známí ze strašidláckého hotelu, něco se stane a následující hodinu nám tvůrci servírují divokou akci, originální vizuální fóry, hláškování a pohodovou atmosféru. Nic víc, nic míň. Tentokrát se Drákula a jeho monstrózní parta proměnili v lidi, zatímco z jeho lidského zeťáka Johnnyho se stala obří příšera. A užívá si to mnohem víc než tchán. Společně musí vyrazit do Jižní Ameriky a najít kouzelný krystal, jenž by všechny proměnil zpátky a vyříkat si, jak je to vlastně s jejich vztahem. 

Hotel Transylvánie: Transformánie: FOTOGALERIE

A já mám pocit, že se to děje už počtvrté. Už jednička se točila okolo konzervativního upířího hoteliéra, jenž není rád že se do jeho rodiny chce přiženit obyčejný člověk. Ono je to pošťuchování Drákuly a Johnnyho do značné míry nosné a pro celou sérii, kde příběh fakt nehraje důležitou roli, vlastně i dost podstatné. Jenže počtvrté? Jasně, Johnny vypadá jako drak a Drákula se stává člověkem, takže poprvé vidí sluníčko a neumí létat, ale… to má být všechno? Celkově se Hotel Transylvánie 4 v těch nejsilnějších momentech pokouší pouze variovat to, co fungovalo v minulých filmech a o nové nápady se tu nikdo ani moc nesnaží. Je sice fajn, že z Frankensteinova monstra se stal modýlek, co by měl na Instagramu miliony sledujících a že se ukáže že neviditelný muž byl celou dobu nahý, ale to jsou fóry tak na dvě vteřiny. Tohle má hodinu. Hodinu se tu neděje nic nového a to okoukané funguje výrazně hůř než dřív. A jakoby si toho tvůrci byli sami vědomi, takže nečekaně hodně času zabírá to, že Johnny nebo Drákula prostě křičí. Buď na sebe, nebo když je žerou piraně, uhýbají před auty, slunce jim svítí do očí nebo prostě jen proto, že měli pocit, že už dvě minuty neřvali. A dovede to být strašně otravné. 

Čtyřka Hotelu Transylvánie vypadá jako film, u něhož si někdo řekl, že ví, co lidem stačí, a tak se ani nepokoušel snažit se o cokoliv nad rámec téhle škatulky křiku, barev, cartoonové akce a slavných dabérů. Jenže ono to je fakt málo a těch prvních šedesát minut vypadá čtyřka jako podivný přílepek k celé sérii, ve kterém se vlastně nestane nic, kvůli čemu by tomu měl člověk obětovat čas. Naštěstí nabere Transformánie ke konci trochu rychlejší tempo a tvůrci se předvedou i s pár zajímavými akčními sekvencemi a nápaditými vizuálními fóry. Jenže čekat na to šedesát minut bylo pro mě trošku utrpení. 

Přehrajte si trailer Dokážu si představit, že film si svoje fanoušky najde. Dá se totiž říct, že tvůrci dělají všechno dobře, protože sází na to, co mají fandové Hotelu Transylvánie rádi a dávají jim prostě další porci. Pokud na ni máte chuť, nebraňte se jí, dostanete poctivý nášup. Já bych ale počtvrté už přeci jen rád viděl něco víc než jen už dost unavenou variaci na první díl.