K popisu traileru není třeba chodit daleko, dokonce ani opouštět stránku, kterou máte aktuálně otevřenou. Kolegova věta ze synopse, která zní „romantická komedie o životě a strastech jedné americké studentky, která se dostala do světa, kam nepatří“, totiž vystihuje situaci naprosto dokonale a nepotřebuje dalších průvodních komentářů. Jenže to by se tenhle odstavec nemohl nafouknout na potřebnou délku a proto vás zdržím ještě chvíli: Hraje k tomu obligátní 80s popík, na kterém ujížděly naše mámy, Scarlet Johansson je tu opět roztomilá, zbrklá a nově herecky naprosto nevyužitá (a má černý přeliv!). Z každého frameu je cítit jakási herecká dovolená – tedy nenásilné vklouznutí do normální role před něčím intelektuálnějším a umělecky hodnotnějším než ukazováním růžových kalhotek slušňáckému sousedovi (nic proti tomu! ;). Pokud ve vás jiný moment zůstane déle než půl minuty, bude to malý zázrak. Pocit, že podobných komedií jste neviděli jen desítky, ale rovnou stovky, dorůstá do olbřímích rozměrů tím citelněji, čím více trapasů, nešikovných nárazů a pohledů „jéje, já to asi zase zvorala“ se na vás vysype. A pak už přijde jen obligátní pohádkový princ se skvěle upravenou kyticí a filmová šablona je vyplněna. Viděli jste celý film, aniž byste z něj viděli více než dvě minuty. Větší množství potenciálu než se vešlo do téhle ukázky v něm totiž určitě není.
