Toužili jste celý život vidět film, ve kterém Scarlett Johansson hraje chůvu, nic moc podstatného se v něm neděje a zároveň si nezaslouží úplně odstřelit? Pokud ano, tak jste možná trošku divní, ale máte možnost. Holka na hlídání je natočena podle údajně velmi populární knihy a to je nejspíš jediný důvod, proč vznikl film. Ale když už tu je, tak se na něj trošku podíváme.

Annie Braddock je jednadvacetiletá sympatická dívčina, která právě dokončila školu a neví, co bude dál. Většina lidí by se pokoušela najít si normální práci, dostat se na univerzitu nebo se dobře vdát, ale Annie se rozhodla trochu si urovnat život a začala pracovat jako chůva pro paní X (paní X proto, že nechce zmiňovat její jméno a proto, že to autorům předlohy nejspíš přišlo děsně stylové). Její pětiletý synáček Grayer ale není žádný andílek. Annie postupně zjišťuje, že vybudovat si respekt u tohohle prcka nebude žádná legrace, ale časem jí dochází, že Grayer bude jejím nejmenším problém. U manželů Xových se totiž nakumulovalo víc problémů, než dokáže obyčejná rodina snést. Hrdinka je navíc psychicky terorizována svou „majitelkou“ a nesmí randit s fešákem od vedle. Nejhorší ze všeho však je, že Annie se začíná čím dál tím víc citově poutat na Grayera. A opustit pekelnou domácnost Xových pro ni nebude vůbec jednoduché.

První věc, která diváka při sledování Holky na hlídání doslova nakopne do hlavy, je fakt, že se ve filmu opravdu hodně moc mluví, ale nic neřekne. Neznám knižní předlohu a filmová adaptace rozhodně nemá takové kvality, abych si ji začal shánět, ale tipnul bych si, že dvojice neznámých režisérů a scénáristů Shari Springer Berman a Robert Pulcini odflákla tu část psaní scénáře, kdy se z knížky vybírají zábavné situace a předělávají se tak, aby byly zábavné i ve filmu. Scénář jakoby nebyl. Hlavní hrdinka alespoň z počátku svým vnitřním hlasem komentuje úplně všechno, co dělá. Bohužel nijak vtipně ani zajímavě, zkrátka jen mluví. Jakoby si režírující dvojice myslela, že kino je plné slepců a každá scéna se musí dopodrobna popsat. Není to zábavné, není to vtipné a po pěti minutách je to nesmírně otravné. Kombinování antropologických pouček a jejich aplikace na současný rodinný život vyšší třídy se velmi brzy okouká, ale tvůrci natahují a natahují a nudí a nudí. Naštěstí v polovině filmu je zbytečný komentář omezen na minimum, ale tenhle zlom přichází zbytečně pozdě.

Avšak ani po něm to není žádná sláva. Člověk sice přestane mít pocit, že ho tvůrci považují za blbce, kterému je nutné všechno polopatě vysvětlit, ale na druhou stranu když se v půlce filmu divák podívá na hodinky, zjistí, že už uběhla hodina a vůbec nic nestalo. Holka na hlídání je vlastně úplně o ničem. Už od začátku je jasné, jak dopadne, vývoj charakterů je omezen na nutné minimum a celé dohromady by se to dalo odvyprávět za pět minut a to včetně pauzy nutné pro návštěvu toalety. Dokážu si představit, že jako knížka plná historek o hlídání cizího děcka může fungovat Holka na hlídání velmi dobře, ale jako film v žádném případě. Bermanová s Pulcinim od začátku do konce přešlapují na jednom místě jen proto, aby na závěr před diváka naservírovali tu nejlacinější a všemi očekávanou pointu.

I přesto, že scénář neexistuje a režie nezaujme, nezaslouží si Holka na hlídání úplně zavrhnout. Jsou tu totiž herci, kteří pochopili, že je potřeba rádně si tuhle hovadinu nějak přetrpět a hned po jejím skončení vyměnit agenta. Scarlett Johansson se pokouší uhrát svou roli seriozně a překvapivě se jí to daří. Jako zmatená uklízečka/vychovatelka/kuchařka/dětská psycholožka je zábavná i sympatická. Všichni její spoluhráči si své role ale užívají o poznání víc. Chris Evans si evidentně jen vydělává na nájem a ani se nepokouší hrát. Prostě se jen usměje, řekne pár hlášek a to stačí. Hlavními hvězdami jsou však Laura Linney a Paul Giamatti. Představitelku paní X by člověk s radostí přetáhnul cihlou po hlavě už jen za ten nádherně falešný úsměv, nepříjemný hlas a neustávající komandování. Její ďábelské přehrávání ale dělá z Holky na hlídání alespoň trošku zábavný film. Když se však na scéně objeví Giamatti, jde o vyloženou filmovou lahůdku. Jeho hrdina buď řve nebo souloží a evidentně se u toho strašně baví.

Holka na hlídání je zkrátka tak blbý film, že to došlo i hercům, kteří v něm hrají. I když vše víceméně funguje a závěrečných titulků se člověk dočká bez větší újmy na zdraví, nedokážu najít jediný důvod, proč se na Holku na hlídání dívat. Snad jen jestli chcete vidět, jak si ti před kamerou užívají, že ti za kamerou nestíhají.