O FILMU
Bolí vás noha? Nemůžete chodit, a to vás dohání k návalům sebelítosti? Pak si poslechněte příběh Ramona Sanpedra, příběh založený na skutečné události (na to slyší hlavně v zámoří), příběh tetraplegika. Člověka doživotně připoutaného na lůžko, kterému ochromené tělo i všechny končetiny prostě jen visí z hlavy a nečinně přihlížejí jejímu trápení. Už je to skoro třicet let, co si Ramon zlomil vaz a poprvé ulehl na postel. Jediné co za tu dobu mohl bylo koukat z okna, psát pusou, přijímat potravu, mluvit a snít o lásce a mořských vlnách, o dvou věcech, které mu zůstanou už navždy odepřeny. Teď ale prosí o smrt, o právo nakládat se svým životem dle vlastního rozhodnutí. A protože nedokáže vzhledem k svému zranění sám spáchat sebevraždu a eutanázie není ve Španělsku legální, začne se prostřednictvím právníků a (některých) svých blízkých zasazovat o právo na konec svého bezvýchodného trápení. Režisér Alejandro Amenábar vypráví strhujícím způsobem o nejzávažnějších otázkách našeho bytí v nejlepším cizojazyčném filmu roku 2004 podle Zlatých glóbů a odvážně vyhlíží Oscara pro nejlepší neanglicky mluvený film