Hellboy si svůj druhý díl doslova vysloužil. Zatímco v kinech byla jednička směle přehlížená a pořádný peníz vydělala až na DVDčkách, dvojka v kinech pár doláčů utrhla - i přes to jí možná čeká podobný osud. Zlatou armádu totiž pořádně oceníte až na druhý pokus, jako by na té uspěchané vysokorychlostní dálnici během pár měsíců dodatečně vyrostla odpočívadla, díky kterým si člověk může užít drobností na první průjezd přehlížených. Del Toro oslňuje ohromným smyslem pro detail, díky kterému kouzelný svět funguje skvěle i bez hromady speciálních efektů. A i když se jedná víceméně o čistokrevný letní blockbuster, si zachovává velmi osobitý přístup. Zlatá armáda je napodruhé prostě bezva a pokud vám v ní budou chybět nějaké emoce, nezapomeňte, že se jedná o kombinaci Hellboye a Del Tora - oba jsou dětinští až na půdu a pocity skrývají za hromadu jednoduchých fórků, které do jejich hravého světa patří.

Zlatá armáda by i tak potřebovala mnohem větší prostor, přibyly tu totiž postavy, z nichž každá zasluhuje minimálně další dvacetiminutovku. Del Toro sice slibuje, že v případném třetím dílu se vrátí podrobněji k Johannu Kraussovi, stejně tak k Andělu smrti, s Hobitem a další tunou projektů na krku se ale něčeho podobného v blízké budoucnosti dočkáme jen stěží. Zatím zůstává jen u Zlaté armády, doslova vymodleného filmu, do kterého se otiskla láska jeho tvůrců. Je to na něm poznat. A právě to z Hellboye dělá takovou prima podívanou - mezi blockbustery, které se z nás snaží vyždímat emoce do poslední kapky, září jako hravý film, jehož bezmezná fantazie vás vtáhne a pustí až na konci. Del Toro mimochodem šikovně zvládá i akční scény, kterých je hodně a bez výjimky skvěle šlapou.

Na Blu-rayi dorazila Zlatá armáda nejen se samozřejmým Full HD obrazem, ale také s bombastickým zvukem. Od DTS-HD už skvělý poslech očekáváme tak nějak automaticky, i přesto vám udělá radost - hlavně svou vyrovnaností, díky které výborně rozumíte dialogům a přitom nemusíte stahovat volume při každém výbuchu (problém, který mívám se stále větším množstvím HD stop - sice je to tak správně, sousedi jsou ale kupodivu nervózní). Ještě větší radost udělá obraz, který se už v případě prvního dílu vydařil nadstandardně. Tentokrát se o něj sice postaralo jiné studio, podívaná je to ale stále úchvatná. Oslní špičková černá, která obraz o dost prohlubuje a zároveň vynechá jen minimum detailů (kontrast je dotažený do tolerovatelného maxima, takže se v temných scénách sem tam něco ztratí), i díky tomu se stylizované obrazy ve špičkovém přepisu zúročují v naprosto perfektní podívanou. Jen počkejte, až na scénu napochoduje Hellboy nebo Abe. Oba nadchnou nádhernými a sytými barvami a dostatečně ostrý obraz nevynechá jediný detail na dokonalých maskách. Zrno tu přitom není krom několika skromných výjimek žádné. Na film, který se odehrává povětšinou v noci, obdivuhodný výkon. Druhý Hellboy prostě pokračuje ve šlépějích jedničky, protože obraz představuje špičku současné high-def scény.

O bonusy se v případě Del Tora není potřeba bát - svým DVDčkám a Blu-rayům se věnuje velmi pečlivě, dokumentární sekci proto můžete otevřít jeho vlastním komentářem. Del Toro vždycky byl opravdu ukecaný, takže pokud překousnete španělský přízvuk, můžete čekat hotovou informační bombu. Právě tady mimochodem prozrazuje - i když jen zběžně - co si připravuje pro případný třetí díl a dokonce se nevyvaruje drobných spoilerů o některých vztazích. Rozhodně to ale není důvod, proč bohatý komentář vynechat. Pokud vám nebude stačit, v druhé stopě se přidají i herci. Do BD-Live se mi ze záhadných důvodů dostat nepodařilo, takže o něm případně poreferuji až v komentářích, stejně tak o PiP.

Druhý disk je bohužel "jen" DVDčko, bonusy proto v HD nečekejte (je to ale škoda, protože tu dostává prostor spousta věcí, pro které místo ve filmu nezbylo!). Ale kdo by se zlobil, když se hlavní dokument "Hellboy II: In service of the Demon" roztáhne na obdivuhodně popisné dvě a půl hodiny. Nostalgicky jsem si při jeho sledování vzpomněl na Extended edici LotRa, dozvíte se tu totiž bez legrace úplně všechno. Rozdělený je na několik kapitol - preprodukcí počínaje, postprodukcí konče. Setkáte se tu s Del Torem na podlaze holobytu, kde začínaly první diskuze o designech, projdeme několik workshopů, kde nám tvůrci vysvětlí, jak fungují animatronické masky veškerých postav, dozvíme se o stavbě všech scén. O natáčení v Maďarsku, o kostýmech, o digitálních efektech, prostě o všem.

Oslní vás několikrát zmiňovaný smysl pro detail, jehož dopad podtrhuje čtvrthodinová procházka s Del Torem skrz Trolí trh (kdo by byl řekl, že ve filmu je vidět jen tak třetina celé scény, z níž jsou "neviditelné zbytky" leckdy mnohem zajímavější než ty, které to do filmu dotáhly). Přes procházku se dostaneme k celkem zbytečným vystřiženým scénám (do Director´s Cutu to tentokrát zřejmě nedotáhnou), a přes porovnávací video Loutkové sekvence (dva story-boardy vs finální verze) k animovanému komiksu, který jaksi spojuje oba filmy. Vůbec jsem se při jeho sledování nechytal. Mnohem zajímavější je kupodivu galerie, které bych se tentokrát nevyhýbal - leží v ní totiž hromada dokonalých konceptů na plakáty, nad kterými člověk občas žasne (a přece se nedostaly do "distribuce"). Možná to zní, jako by tu bylo dokumentů málo, zabaví vás ale skoro na čtyři hodiny a to - řekl bych - bohatě stačí. Důležité je, že na rozdíl od některých pochvalných žvástů roztahaných do deseti minut se tu toho dozvíte opravdu hodně. Moc hodně. Z hlediska bonusů bych druhého Hellboye v klidu označil za nejpovedenější letošní edici.