Na politiku hollywoodských studií celkem často nadáváme, jednou za čas ale není od věci pochvala. A jednu velkou si Warneři určitě zaslouží za to, že dali Alfonsu Cuarónovi 80 milionů na sci-fi o tom, jak se dvojice astronautů snaží přežít vesmírné inferno těsně nad Zemí. Žádné značkové podloží, žádný malebný potenciál, žádné smlouvy na výrobu figurek a povlečení. Jen dva slavní herci, průkopnický režisér a touha odvyprávět tradiční příběh v netradičních podmínkách. Na Gravitaci byste měli jít čistě kvůli tomu, že se odvážně snaží o něco nového. Uspěla v tom ale natolik, aby se to dalo nazývat filmovou revolucí?

Gravitace: FOTOGALERIE

Jednoduchá otázka, nejednoznačná odpověď. Cuarónova novinka už sice od pár lidí nafasovala  označení "Vesmírná odysea 21. století". Pokud ale čekáte sci-fi, která posune hranice filmového vyprávění zase o něco dál, asi budete trochu zklamaní. Gravitace totiž není ničím jiným než jednoduchým a přímočarým příběhem o přežití, kterému se ve finále daří prodat menší přesah. Téměř veškerá její originalita spočívá v dechberoucím technickém zpracování, a když od něj na chvíli odhlédnete, dostane něco jako Mezi vlky ve vesmíru. Jen tu nehraje prim charismatický profík, který vede bandu vyvrhelů, nýbrž rozklepaná novicka, jíž charismatický profík pomáhá.

Gravitace je dost možná nejintenzivnějším filmovým zážitkem roku.Což nás posouvá směrem k dvoučlennému hereckému obsazení, kteréžto si Cuarón jako vždy bedlivě hlídá. Ano, George Clooney i Sandra Bullock ze sebe vydávají to nejlepší, co dovedou. Problém je ale v tom, že si vybudujete daleko větší sympatie ke Clooneyho Kowalskimu, který bez problému zastiňuje tu důležitější z postav. Z části je to samozřejmě daleko vděčněji napsanou rolí a otočení partů by v rámci celého konceptu nedávalo smysl. I tak ale není jednoduché se pevně přimknout k vyděšené doktorce Stoneové, jakkoli jí Cuarón dává přesně tolik prostoru, aby mohla vyniknout, ale zároveň jsme se jejího strachu nepřejedli.

Je to vlastně paradoxní, protože papírově všechno tak nějak pasuje. Dost možná za to ale může druhý největší neduh Gravitace, kterým je až příliš velké přilnutí k tradiční vyprávěcí struktuře. Zpočátku si ho ještě nevšimnete, jelikož vás Cuarón pohlcuje svými trademarkovými dlouhými záběry a představuje vesmír jako skoro až magické místo, ve kterém můžete vyvádět hrozně cool věci. Jakmile ale začne přituhovat a na hrdiny se řítí jedno nebezpečí za druhým, začíná film zajíždět do starých dobrých survival kolejí, které v hlavně pozdějších fázích filmu vedou přesně tam, kam předpokládáte. Zkrátka tu chybí nějaká velká překvapení nebo vyloženě šokující momenty, které by Gravitaci pozvedly o level nad ostatní produkci i po dějové stránce.

Přehrajte si trailer Neberte to ale přespříliš negativně, i takhle je Gravitace dost možná nejintenzivnějším zážitkem roku a celou dobu budete fascinováni tím, jak mohl Cuarón něco takového vůbec natočit. Samotnému příběhu by ale i přesto prospěla větší klikatost na úkor pečlivě vystavěného spektáklu, aby se nemuselo sázet vyloženě na to, že udělá půlku práce opulentní IMAX.

Gravitaci tak punc filmové události do velké míry dodává slušně vyvedené 3D a obří plátno. A ačkoliv to v podstatě není nějaká obří výtka, ale spíš dávno jasná přednost, za kterou se zrovna tahle podívaná vůbec nemusí stydět, maličko střízlivější pohled odhaluje, že se z takhle zajímavého konceptu dalo vyždímat ještě o něco víc. Na filmu je vlastně docela vidět, že Cuarón odhodlaně kráčel do technického neznáma, a tak radši nechtěl příběhově přestřelit, aby mu to nezhatilo plány. Jenže se zkrátka nejde zbavit pocitu, že tím tuhle adrenalinovou story odsoudil do pozice vypiplaného akčního nářezu, který čas odvane do pozice technicky brilantního, jinak ale příliš strohého, málo překvapivého a emocionálně nedostatečně vtahujícího experimentu.

Ano, i v téhle podobě je Gravitace naprostou povinností (nejlépe v monstrózním IMAXu) a jde o jeden z nejvýraznějších filmů roku, který vás na 90 minut bez problému zařeže do sedačky. Budeme se ale do nehostinného a zabijácky tichého prostředí chtít v příštích letech opakovaně vracet, nebo je bravurnost Gravitace nebezpečně limitovaná? Za sebe to zatím vidím na druhou možnost, pokud ale v diskuzi převládne opačný názor, jen dobře!