Wrestling je americká zábava. Možná i víc než baseball nebo americký fotbal. V posledních letech se párkrát pokoušeli wrestleři zaujmout publikum v Evropě a dokonce i v Praze, ale sám nevím, jak moc se jim to povedlo a jestli mají ambice a šanci získat pro tuhle zábavu nějaké zásadní množství fanoušků i na starém kontinentu. Je celkem fuk, jaký k téhle zábavě máte vztah a jestli ji berete jako sport, cirkusovou show nebo nedůstojné blbnutí nabušených chlápků ve srandovních kostýmech. Proč to píšu? Protože bych byl docela nerad, kdyby si k téhle feel good komedii nenašli diváci cestu právě proto, že se odehrává ve wrestlingovém prostředí. Vaši pozornost si totiž bezpochyby zaslouží. 

Stephen Merchant natočil biografii wrestlerky, která si říká Paige a pokud jste o ní dosud neslyšeli, tak to asi moc nevadí. Ono totiž není moc důležité, co dokázala v ringu a v arénách, ale jak se do nich dostala. Souboj s rodinou je sice o wrestlingu, celkově však má mnohem blíž k filmům jako třeba Orel Eddie. Pracuje s hrdiny, kteří jsou tak trošku vysmívanými outsidery, ačkoliv i oni mají svoje sny a pochyby a prožívají okamžiky štěstí i momenty, kdy jsou na dně. No a v tomhle případě se u toho místo skákání na lyžích zápasí. Samotné zápasnické scény jsou natočené velmi slušně a člověku rychle dojde, že i když je to celé divadlo, rozhodně je to i pořádná dřina. Hrdinům se tak za jejich vášeň pro trochu srandovní souboje mezi provazy smát určitě nebudete. Ovšem podobně jak není Orel Eddie o skákání na lyžích, není Souboj s rodinou až tak o zápasení, ale o lidech. 

Souboj s rodinou: FOTOGALERIE

Saraya Knight vyrostla v rodině, kde je wrestling náboženstvím. V ringu se rve se svým bráchou nebo rodiči, trénuje děcka z místních paneláků a sní, že jednou dostane šanci ukázat se v prestižní soutěži WWE. Merchant k celému příběhu přistupuje vlastně dost konzervativně a popravdě ničím zásadním nepřekvapí, na druhou stranu evidentně ví, že jeho okoukaný scénář a podání příběhu pořád fungují a především že se mu povedlo nacpat do něj opravdu zábavné a zajímavé postavy. Celá wrestlerská rodina je neskutečně sympatická a živelná. Na první pohled to jsou podivíni, ale člověka si svou bezprostředností a zápalem pro srandovní zápasení rychle získají. Nick Frost i Lena Headey si užívají jak bitky, tak i dialogové přestřelky, které jsou často na eRkové hranici, celé to však působí hrozně přirozeně a především příjemně. Není to legrace, u níž by se člověk smál, ovšem podobně jako před lety u Do naha! tu  zkrátka dostaneme partu britských svérázů, co za drsnou slupkou skrývají velké srdíčko a člověk jim prostě musí držet palce, aby se jim povedlo splnit si ty jejich trochu divné sny. 

Po půl hodině ovšem příběh malinko ztratí tempo, i když za to spíš než nedostatek nápadů může fakt, že Souboj s rodinou se po přesunu do tréninkového kempu drží zuby nehty ve škatulce „zábavný životopis.“ Místo humoru tu tedy nastupuje tvrdá dřina, malá vítězství, velké prohry a ještě větší váhání, jestli to celé má smysl. Merchant hraje na jistotu, ale hraje to dobře, Souboj s rodinou sice těsně před půlkou zajede do vyježděných žánrových kolejí, režisér však pořád zvládá bez větších potíží střídat úsměvné momenty s těmi dramatickými nebo i dojemnými a ani na chvilku nenudí. No a pak je tu Florence Pugh. 

Právě ona tlačí Souboj s rodinou vysoko nad průměr a po Outlaw King potvrzuje, že patří mezi nejnadanější mladé herečky současnosti. Navíc to není typická kráska, což dovede v roli patřičně využít. Krom toho velkou část příběhu musí herecky prodat sama a daří se jí to naprosto výtečně ve těch legračních scénách, sportovních momentech i ve chvílích, kdy se film překlopí do seriózního dramatu. Je skvělá a opravdu doufám, že o ní budeme slýchat častěji. Merchantova hra na jistotu by totiž s jinou herečkou mohla dopadnout o dost hůř. 

Celkově je ale díky režisérově schopnosti hrát podle žánrových pravidel, zábavným hrdinům a skvělé herečce v hlavní roli Souboj s rodinou velmi příjemná podívaná. Chápu, že našim kinům se kvůli tématu vyhne (osobně jsem ji viděl na Febiu), vy si k ní ovšem rozhodně cestu najděte. Bez ohledu na to, co si myslíte o wrestlingu, je tohle jeden z nejvíc feel good filmů posledních měsíců. 

p.s.: Dwayne Johnson má ve filmu víc než jednu větu, ale celkově jde pořád spíš o větší cameo než o menší roli.