Elitní zabijáci nemají nic společného s filmem Zabijácká elita (v originále stejné názvy) od Sama Peckinpaha, ale skorodebutující Gary McKendry mu přesto chtěl propůjčit patinu akce drsných mužů v drsných časech. Proto se snímek odehrává převážně v Anglii 80. let, má trochu línější kameru a velmi roztomilé kostýmy. Pro představu - Clive Owen má knírek, Dominic Purcell mastné kotlety a Robert De Niro působí jako opožděný hipík. Jediný, kdo vypadá pořád stejně a stejně i hraje, je Jason Statham. Autoři scénáře se mu snažili jako nejelitnějšímu ze zabijáků vyrobit nějaké to dilema, které tu a tam vykukuje zpoza flashbacků a postranních scén (to jsou flashbacky, které vzhledem k souběhu s dějem vlastně nejsou flashbacky, ale vy o tom nemáte vědět... oops), ale Jason všechny emoce skrývá za třídenním strništěm a slunečními skly. Takže nezbývá než prosit o milost béčkovou zápletku o šejkovské cti a partě prohnilých důstojníků z SAS, které musí Jason a jeho tým poskoků sejmout, aby dostal kámoše De Nira ze zajetí.

Elitní zabijáci: FOTOGALERIE

Celé rozdání karet se odehraje tak hekticky, že vlastně ani nemáte čas protestovat. Šejkové, SAS, tajné spolky, tajné zabijácké organizace, Dominic Purcell v mastném tílku, s mastnými vlasy a s mastným párkem v hubě. Než všechno tohle stihnete zpracovat, už Statham máchá obřím kladivem, aby vyrobil vraždu, co vypadá jako nehoda. Dannyho parťáci by ale možná potkávali CSI úspěšněji, kdyby neměli v patách buldoka se skleněným okem. Clive Owen navzdory své vizáži není špatným protivníkem a jeho nahánění Stathama budí dojem souboje velkých es. Tak trochu ve stylu Nájemných vrahů Richarda Donnera, jen bez efektních zpomalovaček, obřích přestřelek na hřbitově a opulentních honiček napříč městem. Ne, Elitní zabijáci nejsou špatně natočení, ale nejvíc vám asi připomenou Profesionály. Kulisami, strnulejší režií a množstvím průhledných zvratů na minutu čtvereční.

Pořád ocením spíš neinvenční opisování historie, než rádoby aktualizovaného Mechanika zabijáka, který už z plakátu působí dojmem navoněné zdechlinyAkce je tu každopádně hodně, honičky v autech jsou plné vysypaného skla a když se tu někdo pere, tak žaludek valchují kolena a lokty. Předloha Ranulpha Fiennese je přesně to šestákové čtení plné absurdních zvratů a over-the-top rvaček, které si rádi vezmete do letadla. Příjemně to uteče a jak se říká, papír snese všechno. O stříbrném plátně v osmdesátkách to do jisté míry platilo taky. Dneska tyhle filmy nemilosrdně odsuzujeme na video (což je vlastně taky už dost zastaralý termín), ale v kinech s nimi za určité konstelace může být celkem příjemně. Nezkušený režisér vyprodukoval zkušené řemeslo, ale film neví, jestli chce být dobovým thrillerem nebo béčkovým akčňákem a obojí dohromady funguje vždycky právě jen napůl. I to však zaslouží alespoň opatrné poplácání po zádech. Přiznejme si, že ani Owen, ani Statham toho poslední dobou sami za sebe moc nepředvedli, a já pořád ocením spíš tohle neinvenční opisování historie, než rádoby aktualizovaného Mechanika zabijáka, který už z plakátu působí dojmem navoněné zdechliny.

Přehrajte si trailer Elitní zabijáci mají fajn charaktery a fajn herce. Slušel by jim jen trochu střízlivější děj. Nebýt posledního zvratu a snahy udělat z Jasona dobráka od kosti (co si zaslouží happyend, i když ve filmu střelí do hlavy tucet lidí), koukalo by se na to trochu líp. Potěší drobné detaily, třeba instalace skutečného Ranulpha Fiennese do filmu. Škoda, že ho hraje někdo jiný, podstatně mladší. Kdyby se ale před kamerou objevil skutečný Fiennes, pravděpodobně by ho Jason neumlátil ani s nesmrtelnou fyzičkou Cheva Cheliose. Když člověk slyší Fiennesovy historky v různých rozhovorech, skoro věří, že alespoň část tohohle filmu je založena na skutečných událostech.

Ale v tom je možná ten problém. Tam, kde jsme adorovali uměřenou zlodějskou dobovku Čistá práce, rozpustile akční Elitní zabijáky posíláme k čertu za občasnou snahu tvářit se vážně a hodnověrně. Já mám přitom pocit, že režisér chtěl natočit klackovitý akčňák v britském stylu a víceméně uspěl. Pro všeobecný vývoj kinematografie je to naprosto zbytečná řadovka a Stathamově kariéře to taky nijak nepomůže, ale průšvih vypadá jinak.

Říká se, že co vás nezabije, to vás posílí. Takže to, že tihle zabijáci selžou a vy vyjdete z kina živí, je vlastně pro vaší filmovou duši malé, bezvýznamné plus.