Roming měl úspěch, Romové vzali Bolka za svého krále a jede se dál. Nevyzpytatelné cesty scenáristické opět zavedly filmaře do prostředí romského ghetta, kde vládnou… řekněme… trochu jiná pravidla. V praxi to znamená asi to, že je třeba úplně normální zapalovat něco uprostřed bytu a že desetileté dítě kouří v kuchyni před matčiným zrakem. Tím vším jako ryba proplouvá Lindy Rybová (haha) a snaží se upozornit vzorek romské komunity, že takhle žít není v pořádku. A David Prachař k tomu všemu přidává rozverné projížďky autem, které už to má za pár, aby rozveselil partičku dětí, co jinak legrace asi moc neužije. Chvíli se to tváří jako komedie, chvíli jako sociální satira a chvíli jako docela vážný film o tom, že dávat za hygienu žetony je hodně silná káva. Někde na pomezí hraného filmu a dokumentu se pak odvíjí těžce uchopitelný příběh, jehož trailer se snaží hrát na melancholickou vlnu a přesvědčit vás, že tady nikdo nebude zavírat oči a ani nic zlehčovat. A přitom nabízí i herecké výkony s dialogovými přestřelkami. Divný trailerový brouk ve skorotelevizním balení, který nijak výrazně nepřesvědčuje, že cokoliv z toho byste chtěli vidět.