Christopher Nolan neustále dokazuje, že je před současnou režisérskou konkurencí o krok napřed. Jeho pojetí spektáklu totiž likviduje skoro všechno, co velká studia posílají do kin, a to v jeho filmech nelétají superlidé a nevybuchují planety. Nolan jednoduše umí vyrobit napětí a opulenci tak, aby člověk vnímal postavy i jejich okolí v perfektní harmonii. U jeho filmů si neřeknete: "Wow, na tom se trikaři museli nadřít". Řeknete si jen: "Wow, to vypadá skvěle!"

Po Dunkerku se vlastně nebojím nadhodit, že je Nolan novodobý David Lean. Zvládá totiž stejně působivé měřítko a práci s davem lidí, aniž by přestal myslet na hlavní hrdiny a na příběh. Jasně, zrovna Dunkerk nemá moc dialogů, což se pro řadu diváků automaticky rovná žádný příběh a slabé postavy. Podobně jako u Šíleného Maxe nebo Gravitace je to ale nesmysl, protože vyprávění obrazem vážně není režisérská slabost.

Naopak - Nolan vám nepotřebuje vykecat díru do hlavy, aby vysvětlil vážnost situace nebo důležitost nějakého činu. A jak jste si určitě všimli, v Dunkerku je tenhle postup (skrz Kennetha Branagha, Marka Rylance a Toma Hardyho) doveden k dokonalosti. Především Hardyho pilotní odysea je precizní ukázkou úsporné, ale nadmíru efektivní filmařiny. Prostě tu máte jedno letadlo, stovky ohrožených životů a jedny oči, které zamyšleně těkají tak dlouho, až málem přestanete dýchat.

Stejně jako většina recenzentů bych u Dunkerku mohl chválit hlavně geniální technické provedení a parádně hutnou atmosféru. To všechno si ale Nolan "dotáhl" z předchozích projektů a tady to jen posunul o další úroveň dál. Kdepak, síla jeho novinky tkví v tom, jak dokáže v neustále gradujícím prostředí pilovat malé osobní momenty a prodávat velké události jednoduchými větami. Zároveň se však moc neodvolává na žánrové předchůdce a razí si cestu vlastním, neústupně přímočarým směrem.

Nechci říkat, že je Dunkerk bez chyby - někde ve dvou třetinách mu totiž drhne linka s opuštěnou lodí. Jakmile se však tohle přešlapování na místě přežene, jsme zpátky u filmařské krasojízdy, která mocně sprintuje do vypiplaného finále. Nolan prostě znovu přišel, usednul za (IMAX) kameru a natočil ohromnou celovečerní pecku. A i když je jasné, že ho na Oscarech zase budou ignorovat, vyčerpávající zážitek z úprku do Británie už nám nikdo nesebere. (9/10)

Blůčko Dunkerku se samozřejmě chlubí perfektním obrazem a zvukem, pořádnou péči ale dostaly a i bonusy. Ty zabírají celé dvě hodiny (jsou tedy delší než samotný film) a Nolan si je vydupal na separátním disku, aby mohl všude servírovat maximální kvalitu. Jak asi tušíte, prakticky celou jejich stopáž strávíte na place. Nolan a jeho tým totiž chtějí naplno ukázat, jak vznikaly nejdůležitější scény filmu, a podle očekávání je to pastva pro staromilské oči.

Jednoduše řečeno - u Dunkerku se skoro všechno dělalo prakticky. Když vidíte herce v kokpitu je letadla, je buď vysoko v oblacích nebo na konstrukci na kraji útesu. V prvním případě je Nolan o pár metrů dál ve vrtulníku s IMAX kamerou, ve druhém pak točí celou konstrukcí, aby měl jistotu, že budou letecké manévry podle jeho gusta. Co velké lodě? Zápůjčky z Francie nebo Norska. Klíčové molo? Postavené přesně na místě toho původního. A takhle by se dalo pokračovat k nejmenším (nebo naopak největším) detailům - Nolan má totiž reálné věci klidně i několik kilometrů od kamery!

Že jsou dvě hodiny na sdělení "všechno je pravé" možná až příliš? Pravda, hlavně ze začátku se bonusy maličko opakují. Jakmile ale začnou být konkrétnější, dostanete luxusní zákulisní epos, od kterého nejde odtrhnout oči. Snad se Nolan podobně blýskne i u svého příštího filmu. Interstellarem a Dunkerkem totiž opět zvýšil laťku a byla by škoda od tohohle trendu utíkat.

Obraz: 1.78:1 - 2.20:1 1080p (MPEG-4 AVC)
Zvuk: DTS-MA 5.1 anglicky, DD 5.1 česky
Titulky: české
Datum vydání: 18.12.2017
Cena: 358,- (DVD), 448,- (2 DVD), 538,- (2 BD), 698,- (2 BD v Digibooku), 698,- (2 BD ve Steelbooku), 808,- (UHD BD + 2 BD)

Za zapůjčení disků na recenzi děkujeme společnosti Filmgame.