Tahle recenze na Druhý báječný hotel Marigold výjimečně nabízí i role-playing prvek. Určitě jste napjatí, takže pojďme na to. Viděli jste první díl? A líbil se vám? Pokud jste si pro sebe špitli dvakrát „ano“, tak dál nečtěte a běžte do kina, protože takovou jistotu spokojeného diváckého zážitku vám zajistí máloco. Vy ostatní se ale budete muset prokousat dalšími odstavci. Sorry.

Johna Maddena mám spojeného se srdceryvnými dojáky, které mě vlastně vůbec nezajímají, a první díl hotelu Marigold to jen potvrdil. Řemeslně slušná práce, sympatičtí herci, vcelku originální námět, ale v důsledku převládla nuda a nezájem. A jelikož se pro druhý díl opět spojil se scénáristou Olem Parkerem, není překvapením, že jsem se nudil znovu.

Přehrajte si trailer A přitom na papíře to vypadá i docela zajímavě. Chátrající hotel kdesi v Indii, který vede mladý budižkničemu (kolísavě otravný Dev Patel), vítá neobvyklé hosty – důchodce, kteří sem jedou z různých důvodů dožít. A my sledujeme jejich životní příběhy, lásky, strasti, cirhózy a tak dále.

Dvojka začíná jen pár měsíců po konci jedničky, takže o žádné dramatické zvraty v životech milých kmetů nepřijdeme. Ne že by nějaké byly. Opět se setkáváme s téměř kompletním panoptikem postav z prvního dílu, obsazených hereckými legendami s bezmála trojciferným věkem – prim hrají Judi Dench, Bill Nighy a Maggie Smith. Obzvlášť poslední jmenovaná teď dostává mnohem větší prostor než dřív a z mizantropické rasistky se vyvinula ve skoro až pohádkovou babičku, která umí moudře poradit, a nebojí se řízných bonmotů. Vedle Maggie Smith žene příběh kupředu Dev Patel, jehož chystaná svatba představuje pojící prvek všech dílčích linií. K osvědčenému ansámblu se připojí i Richard Gere, který hraje Richarda Gerea, neboli zachovalého starého mládence, jenž místním odkvetlým princeznám provětrá vrásky. A jako fanoušek Black Books nemůžu nezmínit přítomnost Tamsin Greig, jejíž postava sice příběhem necloumá, ale přesto sráží věkový průměr účinkujících o příjemných pár dekád dolů.

Filmaři před časem zjistili, že Indie je velmi atraktivní lokalitou a i tady se nabažíme líbivých barev, světel a zvuků - o smyslové vjemy bude dobře postaráno. O to víc pak zaráží, že výsledek je tak mdlý a utahaný. Koukat se na to dá, ale byla by chyba čekat něco víc než jen druhou porci toho samého. Ta už obvykle tak dobře nechutná…