Popisovat Clean jako akční béčko je vzhledem k absenci akce ve dvou třetinách filmu tak trochu zavádějící, přiznávám. Stejně tak je zavádějící i popis "popelářský John Wick", když tady mistr popelář vezme hasák do ruky až zhruba po hodině. Jenže popravdě je to pořád asi nejblíž tomu, co tvůrci možná i neúmyslně natočili. Režisér Paul Solet (Bullet Head a Temné léto) totiž nic jiného než béčka nedělá, a postava Adriena Brodyho ty wickovské parametry naplňuje víc, než to na papíře původně asi vypadalo.

Snímek Clean vypráví o popeláři samotáři, který toho příliš nenamluví, zato je však dost intenzivní v čemkoli, co právě dělá. Ať už je to vyzvedávání popelnic, malování baráků, opravování rádií, nebo vaření obědů pro malou holčičku. Od začátku přitom tušíte, že jeho postava asi skrývá nějakou temnou minulost, kromě pár z počátku nicneříkajících flashbacků ovšem netušíte jakou.

V druhém plánu pak sledujeme místního šéfa mafie, který musí vedle brutálního udržování svých špinavých obchodů krotit taky neposlušného synáčka, jehož rodinný podnik příliš nezajímá, a svůj volný čas tak raději tráví v černošském ghettu. Výše zmíněný popis pak tvoří zhruba 70 % stopáže, která je plná dlouhých záběrů, tichých šeptaných monologů Brodyho a interakcí mezi ním a onou holčičkou. Pak se ale záhy obě linky spojí, a to je ten moment, kdy Solet konečně začne brnkat na ty správné struny.

Jakmile totiž dochází k akci, je film rázem správně nelítostný, krvavý a poměrně explicitní. Filmaři se pochopitelně snaží o daleko komornější, realističtější přístup, než co nabídl první Wick, možná i proto pak některé scény způsobí divákovi menší šok. Minimálně je to fajn probuzení po úvodní nezáživné hodince, která slouží čistě jako slow-burn expozice, ale ve výsledku je trošku k ničemu, protože všechno důležité se odehraje až na konci. Včetně odhalení toho, proč se hlavní postava popeláře celou dobu tváří a chová tak, jak to Brody předvádí.

Přehrajte si trailer Clean tak sice končí na pozitivní vlně, problém je, že dostat se k tomu konci bude nejspíš pro mnoho lidí samo o sobě dost náročné. A i pak si nejsem jistý, že jim to za tu trpělivost stálo. Chápu snahu o charakterovou studii i důraz na pomalé rozkrývání psychologie tragédií omotaného hrdiny, provést se to nicméně dalo podstatně líp. Brodyho minimalistické herectví naštěstí ledacos zachraňuje a Glenn Fleshler (zahradník z Temného případu) je tak nechutný záporák, jak jen si dovedete představit. Po příběhové stránce ale zkrátka Clean nenabízí zas až tolik a doporučovat ho někomu, když byste tu hodinu a půl mohli strávit s daleko lepšími filmy, se mi moc nechce. Na druhou stranu dá se zakopnout i o podstatně horší kousky.