O FILMU
Hollywood se nikdy nepoučí. Vikingové nevyplenili produkční kanceláře zas tak dávno - přesto se zase vrátili. Ani absolutní fiasko s bezmála dvousetmilionovým „třináctým válečníkem“ Antonia Banderase nebylo pro studiové hlavouny pádným argumentem k pochopení teze, že točit syrové historické příběhy se nevyplácí. Doba si žádá selanku, minimum krve, pěkné učesané hrdiny a ne barbarská hovada ze severu, která najíždějí na nebohé americké vesnice. Pochopitelně lze obdivovat odvahu (sebevražednou?) Foxů, kteří Pathfindera nasazují na léto přesně ve stylu neúspěšného Krále Artuše. Můžeme se i těšit na rejdy Marcuse Nispela, jenž mě osobně v novém Texaském masakru přesvědčil, že umí vytlouct z kamery fešné vizuály se slušným dopadem na divákovu psychiku. A samozřejmě je tu i badmotherfucker z Bournova mýtu Karl Urban, jemuž odhodlaná role napsaná na tělo sluší víc než krajkované spodní prádlo Natalii Portman (i když jen o fous :-). Je to právě úloha chlapce, který byl zapomenut při jednom z výjezdů v indiánské vesnici, jež by mohla Urbanově pleti svědčit. Zapomenut a vychován indiány, stane se řezníkem, který pro příště bude bránit svoje nejbližší právě před nájezdníky ze severu Evropy. Poteče krev jeho vlastní krve.