Detektivky jsou v poslední době populární u českých i slovenských diváků. Zatímco u nás se daří spíš seriálům a Metoda Markovič je pecka světových parametrů, naši východní sousedé zvládají i filmy. Loňská Válka policajtů se povedla a kolega do_od chválil i nedávného MIKIho a já s ním musím souhlasit. Příběh gangstera, jenž v devadesátých letech šéfoval slovenskému podsvětí a rozhodně se nebál dělat ošklivé věci konkurentům nebo lidem, kteří neposlouchali, ale nebyl zdaleka dovyprávěný. O to se až teď pokusí pokračování ČERNÁK. 

Filmy vznikaly najednou, takže nikoho asi nepřekvapí, že tým zůstává stejný a tím pádem do velké míry zůstává stejný i výsledek. Jakub Kroner nám už před lety v Love ukázal, že umí točit svižně, moderně a zábavně a u MIKIho to potvrdil. Jeho gangsterka byla fajn jízda divokou dekádou, kdy se mohlo stát téměř cokoliv, gangsteři si tykali s policií a uspěl jen ten, kdo měl ostré lokty nebo nabitou pistoli. Milan Ondrík byl jako brutální, ambiciózní a možná až  nečekaně vychytralý gangster skvělý a dobře se na to koukalo a rychle to uteklo. A podstatné je, že to platí i pro pokračování, i když já osobně k němu budu mít možná víc výtek než k „jedničce“. 

Černák: FOTOGALERIE

Kroner a scenárista Miro Šifra opět posílají do kin film, u něhož se člověk nenudí, protože tady se nikdo s ničím moc nepáře a jednoduše se jede naplno od začátku do konce. Mikuláš Čermák a jeho parta gangsterů nemají čas na nějaké debaty o… no prakticky o čemkoliv, protože se tu privatizují podniky, kšeftuje s politiky, vyjednává mír s gangstery i vedou války o území. Není čas ztrácet čas, všechno se to děje extrémně rychle a audiovizuálně dostatečně nápaditě na to, aby se člověk tu hodinu a tři čtvrtě nenudil. Čeští diváci mají pochopitelně oproti těm slovenským malou nevýhodu v tom, že nejspíš neznají prostředí devadesátkového zločineckého podhoubí našich východních sousedů tak jako oni, ale ono to ani moc nevadí, protože není těžké rozlišit, kdo je hajzl a kdo větší hajzl. Lidé, kteří hajzlové nejsou, tu prakticky neexistují. Takže stačí sedět a bavit se rychlým tempem, pěkným vizuálem a poctivou výpravou. A ideálně u toho moc nepřemýšlet. 

Jenže právě v tom je trošku problém. Ono totiž není moc o čem. Zatímco MIKI byl klasický příběh o vzestupu ze dna mezi gangsterskou elitu, kde si Mikuláš Černák musel svoje renomé vybudovat s pomocí rvaček, vražd a vydírání a stoupal po žebříčku krůček za krůčkem vzhůru, tady tohle chybí. V prvním filmu Mikuláš Černák mohl možná i malou chvíli působit jako sympatická postavička, chlapík, který chtěl vydělat peníze, nebál se práce, ale spočítal si, že v podsvětí uspěje s větší pravděpodobností než jako řidič autobusu. No a cestou se z něj stal mafián a vrah. Jestli to v sobě měl od začátku, nebo šlo o vliv prostředí, snímek neřešil a ani tuhle otázku před diváka nijak zvlášť nepokládal. 

V ČERNÁKOVI ovšem už na tom vrcholu jsme a víceméně z něj až do poslední čtvrthodiny, kdy se impérium slovenské Kmotra začne rozpadat, neslezeme. A v tom je hlavní potíž. Postavy jsou prakticky hotové, nemají se moc kam vyvíjet a jen dělají vše pro to, aby se na tom vrcholu udržely. Občas někoho zastřelí, občas někoho zradí a hodně si u toho užívají. A do jisté míry přešlapují na místě. Jistě, dojde tu na konflikty zločineckých band a nějaké ty podrazy a nečekaná úmrtí blízkých přátel, ale rychlé tempo a zaměření se na pořád jaksi stejného a už charakterově kompletního Černáka vedou k tomu, že se na to pěkně kouká, není však příliš důležité, co se komu stane, protože emocionální důsledky to nemá na žádnou postavu. A ty, které by to zasáhnout mělo (Černákova rodina) jsou odstrčeny do pozadí a když ke konci dostanou prostor, aby udělaly nějaké rozhodnutí nebo se postavily čelem pravdě, je to až příliš náhlé a ne tak silné, jak by si asi tvůrci představovali. 

Zatímci Miki byl velmi solidní příběh o cestě vzhůru, ČERNÁK je příběhem o snaze na vrcholu se udržet. Jenže z vrcholu už není kam jít, a tak dostáváme jakési „gangsterské porno“. Scény, ve kterých slovenská mafie ubližuje, vyhrožuje, terorizuje a kalí. A nic moc dalšího. Hrdinové už neříkají moc nového a jen se čeká na spravedlivý konec. Je to špatně? Ne nutně. ČERNÁK pořád vypadá jako gangsterka evropských kvalit, nešetřilo se na ní a Kroner a Šifra si bez problémů udrží divákovu pozornost. Ale pocit, že to celé vlastně stojí na dost jednoduchých základech a není moc o čem vyprávět, ve mně po projekci pořád zůstává. Intenzivnější naštěstí zůstává naštěstí spíš pocit, že jsem se v tom kině velmi slušně bavil. 

MovieZone Live 232, ve kterém řešíme i MIKIHO