Posledních pár let se ukazuje, že v Česku a Slovensku začínají dostávat prostor tvůrci, kteří mají nápady, zajímavé příběhy a především dost zručnosti na to, aby natáčeli filmy, jaké mohou být svými parametry světové. A zároveň svým obsahem a sdělením pořád „naše“. Loňský Úsvit, #annaismissing, Bod obnovy, Přišla v noci byly nečekaně zajímavé a povedené snímky a v posledních pár letech to platí i o tom, co vzniká na východ od nás. Minimálně Invalida nebo Piargy jsou věci převyšující svými kvalitami to, na co jsme v česko-slovenském rybníčku zvyklí. A já mám radost, že to platí i o slovenské novince Válka policajtů. 

Už trailer naznačil, že by mohlo jít o slušnou podívanou a ačkoliv není ani zdaleka bez chyb, v tomhle případě asi můžeme v klidu říct, že nelhaly. Za kameru se postavil Rudolf Biermann a jde o jeho druhý režijní pokus (prvním byla prý velmi slušná Sviňa), ale pozor. Biermann je producent s více než třicetiletou kariérou a dělal na filmech jako Nevinnost, Kawasakiho růže, Všichni moji blízcí nebo Masaryk, takže zkušeností má dost. A očividně sleduje i to, co vzniká v zahraničí, protože do jisté míry jeho novinka rozhodně nevypadá jako (skoro)domácí kousek. A do jisté míry tak vypadá absolutně. 

Válka policajtů: FOTOGALERIE

Podíváme se totiž na východní Slovensko v devadesátých letech. Tedy v době, kdy to tam vypadalo jako v pekle, kterému vládnou kolotočáři. Stříleli se tu podnikatelé, platilo výpalné, policie se kamarádila s gangstery a politici si nad tím vším myli ruce, nebo rádi přimhouřili oko, když jim z toho něco káplo. Miky Miko je na první pohled přesně ten zkorumpovaný policajt, jakého byste si s devadesátkami ve Střední Evropě představili. Chlastá první ligu v nejhnusnější hospodě ve městě, kamarádičkuje se s gangstery a dělá, že spoustu věcí nevidí. Jenže Miky není v jádru svině, jen pragmatik, jenž ví, co musí dělat, aby byl pod Tatrami alespoň trochu klid a gauneři se nestříleli na ulicích, ale někde, kde k úhoně nepřijdou nevinní. Teď nafasoval nového parťáka, přehnaně aktivního správňáka Igora Molnára a brzy oba zjistí, že mají na policejní práci docela podobný názor. Jenže pak přijde kšeft, který se úplně nepovede. A Miky si řekne, že na něco jednoduše žaludek nemá. 

Válka policajtů má 150 minut, což není málo. Biermann vám ale nedá moc prostoru na to, abyste se začali nudit. Atmosféra devadesátých let je tu absolutní, ať už jde o muziku, módu, auta, nebo prostě jen hnusné pajzly, domy s opadající omítkou nebo ulice plné šmejdů kšeftujícími s laciným heroinem z Turecka nebo vozí svoje oběti do Tater, aby si tam v klidu vykopali vlastní hroby, než v nich skončí. A ačkoliv se film inspiroval skutečnými událostmi, jde o fikci. Takovou, která se nebojí na stylizaci kvůli atmosféře trošku přitlačit a má ambice být hlavně zábavným thrillerem, nikoliv dokumentárním svědectvím o době a zločinu jedné éry. Skvělá kamera Martina Štrby a výprava, na níž se skutečně nešetřilo, dělají z Války policajtů thriller evropských kvalit. Což nakonec platí i o chování hrdinů, ti jsou totiž spíš filmovější a hrdinštější než uvěřitelní, Biermann ovšem hraje s diváky od začátku fér hru, takže pokud budete mít při sledování nutkání pohoršeně křičet, že takhle to nebylo… no tak asi nebylo. A je to fuk. 

Ústřední herecká dvojice „slovenský Bruce Willis a slovenský Charlie Hunnam“ táhne celou dvouapůlhodinovou stopáž bez problémů, gangsteři jsou výrazné tipy, Rytmus sem sedí nečekaně dobře a Jakub Štáfek si dovede vybojovat pozornost, ačkoliv moc prostoru nemá… takže je tu vůbec něco špatně? Bohužel ano. I když jak se to vezme. 

Válka policajtů se toho snaží říct a vyřešit docela hodně a i přes 150 minut často musí spěchat. Navíc každá třetina je stylově a vypravěčsky trošku jiná. Až se nabízí myšlenka, jestli by tomu všemu neseděla víc forma minisérie s hodinovými díly, kdy by rozdílnosti – někdy až příliš náhlé – nemusely působit tolik problematicky a tvůrci by měli i víc času věnovat se věcem, od nichž musí utíkat pryč, aby si v kině publikum nepřesedělo zadek. To, že v závěrečné části dojde na několik lehce bizarních scén a zvratů, bych připsal stylizaci do „filmu ze zlého světa“ a fakt, že akční scény se musí prodávat přes levné zpomalovačky zase tomu, že jsme pořád na Slovensku a ne v Hollywoodu nebo ve Francii. A tvůrci s nimi navíc šetří, takže jejich „neakčnost“ nakonec tolik nevadí. 

Přehrajte si trailer Z Války policajtů se vyklubal sebevědomý thriller, jemuž po technické a atmosférické stránce nejde téměř nic vytknout. Drsný výlet do doby, kdy byl východ pořádně divoký a ti, kteří ho měli hlídat, s i co do drsnosti nezadali s těmi, kdo tu dělal největší bordel. Poctivá chlapská a intenzivní podívaná. Ne bezchybná, ale dost zajímavá na to, abyste po odchodu z kina nahlas řekli, že je škoda, že se takových věcí u nás netočí víc. Tak snad se jich víc točit začne. Evidentně to jde a ta osmička utekla Biermannovi skutečně jen o fous.